Jan Morávek seznámil nejen účastnice, ale také účastníky přednášky se zajímavostmi a fakty o českém exilu a to od 16. století až po současnost. Zmínil vše, kde bylo možné zaznamenat české stopy.

Jan Morávek vypráví: „Vše vychází z cca 16. století, kdy příchod obyvatel na naše území ustává. Emigrace do zahraničí začíná zejména v této době a to zákazem Unitas Fratrum/Jednoty bratrské, za vlády Habsburků. Emigrace měla tehdy setrvalý trend až do počátku 18. století. Dalším důležitým momentem v naší historii z hlediska emigrace byla v devatenáctém století nejen průmyslová revoluce, ale také revoluční rok 1848, který byl důležitým momentem nejen u nás, ale také v řadě evropských zemí. Neboť šlo o možné osvobození se od vlád cizích dynastií a zbavení se letitého útisku. Mnozí nenašli tehdy tolik žádanou práci v továrně a zahraničí shodou okolností rozevíralo svou náruč k novým příležitostem, zejména pak Vídeň (Rakousko) a Chicago (USA). Tehdy proběhla emigrace ve velmi značném počtu. Lákalo se na surovinové bohatství, možnost získání půdy a na to nižší střední třída slyšela. Další možností bylo obsadit vysídlená místa po válce a to v současném Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku, další oblastí byla oblast Haliče v Rakousku Uhersku a v Carském Rusku, v němž byla především lákavá možnost obživy zemědělstvím.“

A dále pak pokračuje: „Dalším druhem emigrace byla emigrace politická a ta začala ve třicátých letech 20. století což se týkalo nepříznivé politické situace ze strany nacistického Německa, mezi prvními odchází z republiky především židé, komunisté, vojáci, pracující inteligence …Další emigrační vlny pak přinesly roky1948 (komunistické uchopení moci) a rok 1968 (vstup vojsk Varšavské smlouvy do naší země), tato tendence trvala až do roku 1989 (Sametová revoluce)“.

Poutavé vyprávění pokračuje: „Po celém světě je cca 230.000 lidí, kteří se hlásí k českým kořenům. Mnoho z nich je v Argentině, kam přišlo v minulosti několik desítek tisíc Čechoslováků. Dodnes jsou tam krásné české komunity, který byly založeny pro příchodu mezi I. A II. Světovou válkou. Zajímavostí je, že se do Argentiny stěhovaly i celé vesnice. Důležitým pojmem je termín re-emigrace tzn. návrat krajanů do vlasti. Po založení Československé republiky v roce 1918 se uskutečnil houfný návrat Čechů z celého světa, to samé platilo i po II. světové válce. Tím pádem se někde naprosto zdecimovala krajanská komunita v zahraničí, ale to nejen v minulosti, ale také za posledních 20 let. České komunity postupně vymírají, je to i vinou nulové podpory z naší vlasti. V dnešní době žije v Argentině 30.000 českých krajanů, další obývanou zemí byla Brazílie, za příchodem cca 5000 lidí stojí obuvnický továrník Tomáš Baťa, který měl v Brazílii několik továren, dodnes tam fungují, i když s jinými jmény, které však vždy obsahují Slova Baťa. Velmi značnou stopu zanechal v Brazílii Čech Juscelino Kubitschek de Oliveira, který se stal tamním prezidentem, jedním z výsledků jeho vlády byl projekt nového hlavního města Brasília, které stojí v centru země. Také byla dokončena brazilská hlavní silniční síť. Při svém vyprávění nemohu zapomenout na Chile, do které se dostalo již menší množství lidí, cca stovky krajanů, objevuje se fenomén, kdy přišli první jezujitší misionáři také do Mexika a Paraguaye, většina z nich se vrátila po roce 1945 zpět do ČSR. Zajímavostí je, že za 150 let do USA přišlo na 500 000 Čechoslováků, jen v roce 1907 14 000 lidí. V USA se emigranti usadili zejména v Texasu. Dodnes krajané vedou bohatý spolkový život, hlavním centrem je Sokol a Sokolovna, zde se krajané scházejí na přednášky, tanec, hudbu apod. Kdysi vycházely v USA i denní tiskoviny. Není možné opomenout starostu Chicaga Antonína Čermáka, Čermák, který se hrdě hlásil ke svému českému původu, si získal velkou popularitu, nejen mezi Čechy, ale i dalšími přistěhovalci z Evropy. Čermák, jako ostatní emigranti, byl pyšný na svůj původ a mluvil plynně česky. V roce 1932 navštívil Československo, také Masaryka v Topoľčiankách a Bystričce. Za první světové války, kdy Čermák už byl významným politikem, Masaryk, tehdy na počátku své politické dráhy, hledal i jeho podporu. 15. února 1933 byl při návštěvě prezidenta Roosevelta těžce zraněn atentátníkem a na následky svých zranění později zemřel, atentát byl zamýšlen na prezidenta, ale shodou okolností byl při něm zabit právě Antonín Čermák. Dodnes se 1,3 milionu obyvatel se hlásí k českému původu, na což jsou velmi hrdí. V kontextu krajanů v USA je nutné neopomenout jméno Ray Kroc, v roce 1955 otevřel svoji první restauraci v Chicagu. V roce 1961 od McDonaldových odkoupil firmu za 2,7 milionu USD a založil dodnes celosvětově známou formu rychlého občerstvení McDonalds „. povyprávěl Jan Morávek.

Za svou přednášku byl po zásluze odměněn velkým potleskem. Opravdu se jednalo o velmi zajímavý zážitek na téma: „Čeští krajané v zahraničí“.