Paní místopředsedkyně, dobré ráno, dobré ráno milá vládo,

to zní hezky, dobré ráno Vietname, říkali v tom jednom filmu, a dobré ráno, moji kolegové v Poslanecké sněmovně českého Parlamentu.

Já bych se chtěl vyjádřit velmi zkráceně k určité části programového prohlášení, a to té části, která se týká zahraniční politiky. Ona je trošku taková plytká, je to takové placaté, moc se to nedá komentovat, je to takové prohlášení ideologického charakteru, věcně se to netváří. V zásadě se dá jedna část shrnout na vyjádření a přísaze věrnosti Berlínu, Bruselu a Washingtonu. To zní hezky a vy jste to pojmenovali havlovskou zahraniční politikou. Já nevím, kdo to psal, ale domnívám se, že došlo k záměně jmen. On se spletl. Takovéto vyjádření té věrnosti těm státům spíš vypadá, že jste se spletli a je ne havlovskou, ale háchovskou politikou, politikou nesuverénního státu. To jste psal vy, pane ministře, promiňte, že to říkám. Já jsem si to myslel, ale nechtěl jsem to říct. (K ministru zahraničních věcí.)

Vy se tady v zásadě jakoby dáváte do rukou toho Berlína, Bruselu a Washingtonu, pak se tady zmiňujete o nějaké jaksi kvalifikovanosti a vzdělanosti té politiky. Já se vás nikterak nechci dotknout, prostřednictvím pana předsedajícího, ale já jsem si nevšiml, že byste byl nějakým kariérním diplomatem a byl kvalifikovaným zahraničně politickým politikem. Možná že to má nahradit vaše účast v Aspen Institute. To je polovina vlády, tam dřepí, to je ten institut, co tady zřídil Bakala.