Odpověď na tyto otázky závisí zatím jen velmi málo na lidech dole. Vždyť kdo se jich kdy ptal, když válekchtiví politici, finančníci a militaristé Spojených států a dalších velmocí NATO, Británie, Francie a Německa, pod záminkou šíření demokracie nebo pod heslem války proti terorismu organizovali a podporovali bombardování Bělehradu, Bagdádu a Tripolisu, dobytí a okupaci Kosova, Iráku a Afghánistánu, převraty v Sýrii a na Ukrajině.
Ani české občany papaláši stran pravice nebo sociálních demokratů nikdy nežádali o souhlas s agresí NATO proti bývalé Jugoslávii, s účastí Česka na okupaci Iráku a na expedicích v afghánském protektorátu Spojených států. Namísto budování a výcviku bojeschopné armády použitelné k obraně republiky se strany pravice a ČSSD zaměřovaly na formování a vysílání pomocných expedičních jednotek k ruce Američanům na Balkán a do Asie.
Jen válčení a udržování okupačních sborů USA a NATO v Afghánistánu si už vyžádalo přes bilion dolarů přímých vojenských výdajů. Statisíce životů stála jen »vítězná« agrese USA, Velké Británie a jejich spolku ochotných proti Iráku. Ale o obrovské materiální ztráty, o životy lidí v zemích, které jsou terčem agresí a převratů made in USA a NATO jde vždy až v poslední řadě.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: PV