Málokomu asi mohlo ujít drama v posledních dnech a hodinách ohledně návštěvy Nancy Pelosi, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, na Taiwanu.

Nebudu lhát, mám k tomu hodně názorů. Jelikož jsem iniciovala první oficiální misi Evropského parlamentu na Taiwan, vyslechla jsem si také od Číny mnohé - a hlavně, není to jen o čínských siláckých řečích.

Předně, silácké řeči vede Peking doslova pořád. Už jsou z toho i vtipy a memy – na Wikipedii lze najít pojem „Poslední čínské varování“, který si dělá legraci z toho, že Čína takových varování vydala (nejen) směrem k Taiwanu za posledních 70 let už nespočitatelně. Možná si na takové varování vzpomenete i s ohledem na Českou republiku – když jela poprvé výprava ze Senátu na Taiwan, také se dozvěděla, že „toho budou litovat“. Nevím, jestli toho dosud někdo z delegace lituje.

Ovšem žerty na chvíli stranou, není to něco, z čeho by se podobně „otřásala smíchem“ světová ekonomika. Čína má v rukávu mnoho karet, které skutečně může použít, aby světu ukázala, že na Taiwan se „nesahá“…

Námořní blokáda by mohla způsobit nejen šok obchodu jako takovému, ale především obří ránu průmyslu s čipy - jak jsme vám vysvětlila ve svém videu (viz komentáře), čipy jsou ve veškeré naší moderní technice, od tisíců čipů v autech, po počítače a mobily. Pandemie, počasí i ruská válka jejich výrobě už zasadily řádnou ránu. Jelikož je ale 75 % světové výroby na Taiwanu, tak kdyby náhle nemohli ze svých přístavů nic vyvézt... Mohlo by to vést ke kolapsu západní či dokonce světové ekonomiky.