Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) program obsahuje řadu pozitivních prvků, ale chybí mu v některých oblastech více konkrétní kroky. „Velmi mě těší, že se Komise zaměřuje na obranu a bezpečnost. Ačkoli je však pozice Komisaře pro obranu nová a má smysl si nejprve vytyčit strategii a cíle, jeden cíl je také jasný – spolupráce, společná obrana. Trochu mě tedy mrzí, že v tomto ohledu jsou součástí pouze nelegislativní návrhy. Není čas ztrácet čas,“ uvádí Gregorová.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Součástí programu je také podpora inovací, start-upů a technologické suverenity EU. „Evropa má obrovský potenciál v oblasti digitálních technologií a biotechnologií. Pokud chceme konkurovat Spojeným státům a Číně, musíme investovat do vzdělání, výzkumu a efektivní regulace. Otázkou zůstává, zda se podaří tyto ambice převést do reálné podoby,“ komentovala Gregorová.
Na druhou stranu europoslankyně upozorňuje na nedostatky programu. „Komise představuje velké plány, především ohledně inovací, ale opakuje se stále stejný problém – odkud na to vezmeme finanční prostředky? Musíme si dát pozor, aby se z ambiciózních cílů nestaly jen prázdné sliby. Potřebujeme jasné zdroje financování a konkrétní implementační plány,“ dodala.
Ústředním prvkem programu je tzv. Kompas konkurenceschopnosti, který má podpořit růst a snížit administrativní zátěž firem. Zatímco snaha o snížení byrokratické zátěže firem je obecně vítaná, existuje riziko, že dojde k neuváženému škrtání důležitých povinností.
„Méně byrokracie je momentálně ohromně důležitá věc, a balíčky na její snížení tak velmi podporuji. Již nyní se ale začíná projevovat lobby obřích firem, které na administrativní zátěž netrpí, nechtějí však ideálně povinnosti žádné. Předmětem odlehčení povinností by měly být ty zákony, které jsou již nějakou dobu v platnosti a víme ze zkušenosti, že je v nich byrokracie příliš a zbytečně. Sahat ale například na ještě nezavedenou legislativu náležité péče, jejíž hlavní pointou je zabránit dovozu zboží z otrocké, dětské či nucené práce do Evropy, podrývá celý důvod její existence. A tedy se firmy jako H&M či Decathlon, které otrockou práci využívaly, určitému nárůstu byrokracie nevyhnou. Nesmíme oslabit ochranu lidských práv ve jménu snižování administrativní zátěže,“ varuje Gregorová.
Mgr. Markéta Gregorová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Mohou se ambiciózní cíle Evropské komise proměnit jen v prázdné sliby?
autor: PV
novasova
