Před šesti měsíci se v Bělorusku uskutečnily zmanipulované prezidentské volby, po kterých navzdory průzkumům a zahraničním pozorovatelům zůstal v křesle autoritář Lukašenko. Občanská společnost v Bělorusku od prvního dne dává najevo, že se s volebním podvodem nehodlá smířit. Čeští Piráti se od začátku angažují v pomoci běloruské občanské společnosti.

Lukašenkův režim dnes drží neprávem ve vězení více než tři stovky politických vězňů včetně desítek studentů. Na jejich podporu se hned od začátku angažují i čeští Piráti. Ti naposledy u příležitosti Dne solidarity s Běloruskem, který na neděli 7. února vyhlásila lídryně opozice Světlana Tichanovská, vyvěšovali po celé republice běloruské vlajky a spustili informační web o situaci v Bělorusku. Už v minulosti europoslankyně Markéta Gregorová „adoptovala“ zadržovanou studentku Kasyu a spolu s bývalou ombudsmankou a mluvčí Charty 77 Annou Šabatovou a kolegy Mikulášem Peksou a Františkem Kopřivou organizovali Vánoční výzvu, při které se psaly dopisy běloruským vězňům.

„Rada EU nebyla schopná jednohlasně podpořit sankce vůči běloruskému režimu hned zpočátku a některé z členských států se pokoušely využít situaci k prosazení vlastních zájmů. Ponaučení zní, že je potřeba silnější a jednotná diplomacie EU, a to nejen v mantinelech vytyčených Radou,“ říká Markéta Gregorová s tím, že prioritou EU je momentálně zamezit dalším násilí a represím, propustit všechny politické vězně a iniciovat autentický a inkluzivní národní dialog s širokou veřejností v Bělorusku. „Evropská unie nikdy nebyla příliš proaktivní směrem k Bělorusku a to se teď musí změnit. Ne skrze platformu Východního partnerství, která je významná, ale bezzubá proti nespolupracujícímu režimu. Ale skrz běloruskou občanskou společnost,“ dodává.

I proto Piráti pořádali debatu expertů, která si kladla za cíl zmapovat aktuální situaci v Bělorusku, předvídat další vývoj v zemi a připravit další politické kroky na pomoc běloruské občanské společnosti a demokratickým silám. „Hlavní cíle běloruské občanské společnosti jsou tři: ukončení násilí, propuštění politických vězňů a nové, spravedlivé volby. Putinova role je pro běloruské demonstranty druhotná, z politického hlediska však může být v budoucnu zásadní. I když jejich vztahy s Putinem nejsou úplně ideální, lukašenkovské Bělorusko je pořád nejsilnějším spojencem Putina v regionu. A nikdo neví, k čemu se mohou oba autoritáři uchýlit, až začne Lukašenkův režim ztrácet půdu pod nohama, třebaže zatím zůstává u miliardových půjček hroutící se běloruské ekonomice. Proto jsem ráda, že naše pozvání na debatu přijal třeba expert na zahraniční politiku z katedry ruských a východoevropských studií FSV UK Karel Svoboda,“ nechala se slyšet europoslankyně Gregorová.

Debaty se zúčastnila také Kryścina Šyjanok, zástupkyně iniciativy BLRČR, pořadatelka exit pollu, která se podílí na pomoci zraněným Bělorusům a Běloruskám a v současnosti i utlačovaným běloruským zdravotníkům v rámci MEDEVAC pod záštitou ministerstva vnitra ČR. Trojici doplnil běloruský historik, novinář a publicista a zástupce ředitele ruské služby RFR/RL Jaroslav Šimov.