Počítá s tím tzv. Strategický kompas, neboli nový bezpečnostní plán Evropské unie, který představil šéf evropské diplomacie a bezpečnosti Josep Borrell. Europoslankyně Markéta Gregorová si dokument pochvalule, ale rovněž varuje, že neřeší některé dlouhodobé problémy.

Dokument s názvem „Strategický kompas pro obranu a bezpečnost“ a podtitulem „Pro Evropskou unii, která chrání své občany, hodnoty a zájmy a přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti“ má ambici posílit sdílení informací o hrozbách, upevnit spolupráci a společné cíle, hledat nové prostředky a cesty ke zvyšování společné obranyschopnosti a vytyčit jasné cíle.

„Je dobře, že v tak turbulentních časech přichází bezpečnostní vedení EU s konkrétní strategií. Ve světě, ve kterém čelíme nejen hrozbám klasickým, ale i těm novým, hybridním, je potřeba mít jasnou bezpečnostní politiku,“ kvituje finalizaci Kompasu europoslankyně Markéta Gregorová, která je členka bezpečnostního podvýboru. Že má jasnou bezpečnostní politiku se však podle ní o EU zatím říct nedá: „Obrana a bezpečnost je totiž jedna ze svatých grálů, ze kterých si národní státy nechtějí nechat ubrat ani o milimetr. Výsledkem je pak roztříštěná a neakceschopná Unie, ve které není jedna obranná politika, ale je jich rovnou 27.“

Návrh Evropské služby pro vnější činnost, ale národních agentur, je podle Gregorové důkazem, že se karta během německého předsednictví přeci jen obrátila. „Považuji za klíčové, že strategie nově zahrnuje i bezpečnostní rizika spojená s hybridními taktikami, jako je přímé zasahování do našich voleb a politických procesů, dezinformace, či aktuální instrumentalizace nelegálních migračních toků,“ připomíná situaci na polsko-běloruských hranicích. Dokument zmiňuje také hybridní útoky, které někteří protivníci využili v pandemii k šíření falešných narativů.

Do roku 2025 Kompas slibuje plně funkční kapacitu rychlého nasazení, která umožní EU rychlé nasazení sil až 5000 vojáků. Do roku 2023 by měla EU rozhodnout o pružnějších způsobech provádění článku 44 Smlouvy o Evropské unii, který umožní skupině ochotných a schopných členských států naplánovat a provést misi nebo operaci v rámci EU. To je podle Gregorové naprosto zásadní pro akceschopnost Unie.

„Některé body Kompasu už jsou zavedené, zůstávají však nefunkční kvůli podmínce jednomyslného rozhodování. Aby byl Kompas funkční, musí jít ruku v ruce s reformami schvalovacího procesu. Musíme se začít bavit přinejmenším o zavedení možnosti ‚konstruktivního zdržení se‘ – oponující země prostě neposkytne finance a nebude se podílet, ovšem nebude ani blokovat,“ uzavírá Gregorová.