Zástupci Ministerstva zemědělství, Lesů ČR, s. p., soukromých vlastníků lesa, státní správy lesů krajského úřadu i městských úřadů, Lesní ochranné služby a zpracovatelských firem společně s vedením Kraje Vysočina diskutovali, jakým způsobem se vyvíjela kůrovcová kalamita v letošním roce a jaký lze očekávat její další průběh. 

Budoucí vývoj kůrovcové kalamity ovlivní celá řada faktorů, mimo jiné stále vysoký kůrovcový základ, relativně příznivý průběh letošního počasí, přístup jednotlivých vlastníků lesa ke zpracování kůrovcem napadených stromů, cena dřeva na trhu a těžební a další kapacity hrající důležitou úlohu v boji s kůrovcem. „Kůrovcová kalamita se vyvíjí příznivým směrem, dochází k jejímu útlumu. To však neznamená, že je nebezpečí zažehnáno a že není třeba i nadále využít všech prostředků k jejímu zastavení,“ uvedl Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí. „Stačil by jeden pro kůrovce příznivý rok a v zelené části kraje by se situace stala daleko horší, než je nyní. Na Pelhřimovsku a ve Žďárských vrších jsou stále vysoké zásoby smrku, které jsou potenciálně velmi silně ohrožené, ale věřím, že se pilnou lesnickou prací podaří zachránit,“ dodává radní Pavel Hájek. 

Kromě situace s kůrovcem byla řešena i otázka zalesňování kalamitních holin a opatření obecné povahy vydané ministerstvem zemědělství, jehož podoba se od 1. 1. 2023 mění.  Od Nového roku se sektor lesního hospodářství vrátí k pravidlům přenosu reprodukčního materiálu tak, jak je definuje vyhláška ministerstva zemědělství č. 456/2021 Sb. Naopak předmětné opatření obecné povahy se nemění v ohledu lhůt pro zalesnění holin a zajištění lesních porostů. Holiny vzniklé na lesních pozemcích v důsledku nahodilé těžby musí být zalesněny do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku. A právě na téma zalesňování kalamitních holin bude, kromě problematiky kůrovce, zaměřeno další jednání kalamitního štábu, které se předpokládá na přelomu května a června 2023.