O období, na které jsme měli být velice hrdi, ale které jsme si nechali od dekadentních intelektuálů poplivat a pošlapat. Z mnoha věcí, které jsem si při tom uvědomil, vypichuji následující:

Asi tak desetina příslušníků vyšší vrstvy se aktivně zapojila do obrany křesťanské civilizace. Nasazovali životy, umírali, prodávali své statky a zadlužovali se, aby to mohli financovat. Mnohem víc bylo těch, kdo řešili jen osobní obohacení - půjčovali křižákům na lichvářský úrok, podráželi je, kdykoliv mohli a klidně se spojili s muslimy, pokud jim to přineslo zisk. Naprosté většině to bylo jedno. (ta čísla jsou moje pocitové odhady). A těch pár hrdinů stačilo k tomu, aby se Evropa ubránila a otevřelo tak cestu k renesanci, reformaci, občanským svobodám, průmyslové revoluci, demokracii, rozvoji citového života, eliminacii hladomorů, rozumné úrovni bezpečí pro všechny...