Málokoho z nás by tehdy napadlo, že ještě více než půl roku poté Strakonice nebudou mít ustavené zastupitelstvo, a tedy ani nově řádně zvolené výkonné orgány městské samosprávy.

Vývoj časově nejvíce zpozdila ústavní stížnost, kterou podala Strakonická Veřejnost, starosta Hrdlička a rada města v prosinci. Ústavní soud měl posoudit, jestli bylo rozhodnutí krajského soudu v souladu s ústavním pořádkem ČR. Tříčlennému senátu ÚS trvalo vydání nálezu skoro čtyři měsíce a když byl nález 10. dubna konečně vydán, vrátili soudci věc zpět krajskému soudu s výzvou, aby svůj verdikt přesněji odůvodnil v mantinelech předchozích nálezů Ústavního soudu v podobných případech. Krajský soud pak z širším zdůvodněním 17. května rozhodl stejně jako v listopadu. Strakonická Veřejnost se následně odhodlala k podání další ústavní stížnosti a tu začal opět projednávat tříčlenný senát ÚS v novém složení. Rozhodnutí ministra vnitra, který vypsal volby na 14. září, se tak znovu pozastavuje na neurčito.

Tato soudně-politická anabáze se jistě zapíše do českých učebnic politologie a ústavního práva. Reálný stav je ovšem takový, že město nemá ustavené zastupitelstvo, již půl roku hospodaří v rozpočtovém provizoriu, nemůže žádat o dotace, kupovat a prodávat majetek, rozhodnout o velkých investicích. Neustavené zastupitelstvo nemůže obeslat valné hromady podniků s městskou majetkovou účastí, především pak teplárny, nemůže zvolit nové přísedící k okresnímu soudu a tak dále. Nejen provoz, ale hlavně rozvoj města se prakticky zastavil a vyústění z této situace je v nedohlednu…

Obě strany sporu dlouhodobě tvrdí, že jde především o to jasně prokázat, kdo loni na podzim pochybil. Jestli Strakonická Veřejnost vedla tak nekorektní kampaň, že to mělo přímý vliv na výsledek voleb, a volby tedy nebyly zcela férové, a nebo jestli pochybil krajský soud, který nesprávně vyhověl stížnosti pana Jánského a tak znemožnil řádně zvolenému zastupitelstvu pracovat.

Je prý v zájmu občanů Strakonic, aby se pravda v této věci prokázala a občan měl jistotu, že jeho vůle byla za férových podmínek uplatněna ve volbách. Naprosto souhlasím! Toto skutečně v zájmu občanů je. Výsledkem celého procesu je ovšem výše zmíněný stav. A ten začíná být doslova neúnosný. Ptáme-li se, co je tedy více skandální: zda kampaň a výsledek loňských voleb, jak tvrdí pan Jánský a jeho spojenci, a nebo oba verdikty krajského soudu, jak tvrdí zástupci Strakonické Veřejnosti, odpověď je jednoduchá: skandální je především to, že kvůli těmto tahanicích nemají Strakonice rok zastupitelstvo a jen tak ho mít nebudou.

Co si mám jako občan myslet o tom, že žiji ve městě, které nemá legitimně zvolené orgány samosprávy, přičemž tento stav trvá dlouhé měsíce a vyústění nikde? Co si mám myslet o tom, že některé pravomoci místní samosprávy ta moje není schopna dlouhodobě vykonávat? Co si mám myslet o tom, že o platnosti či neplatnosti mandátu volených zástupců lidu rozhodují soudy bez perspektivy jasného vyústění v ustavení demokraticky zvolených orgánů? Občan bohužel nemůže zareagovat jinak, než že s únavou přestane vývoj sledovat a začne se zaobírat radostnějšími věcmi v životě. Tím ovšem fakticky rezignuje na roli občana…

Tento vývoj je velmi povážlivě nebezpečný a může fatálně nahlodat důvěru občanů v celý demokratický systém. Všichni volení zástupci by měli začít sledovat především tento zájem a učinit rozhodující kroky k tomu, aby Strakonice měly co nejdřív funkční samosprávu. A občan by jim měl podle toho vystavit účet nejpozději v příštích řádných volbách.

PhDr. Vladimír Hanáček
předseda OV KDU-ČSL Strakonice