Jižní Morava sehrála roli neformálního mostu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem před znovunavázáním diplomatických vztahů i při něm. Měl jsem jako tehdejší hejtman čest doprovázet vicepremiéra a ministra zahraničí Jana Kohouta do Vaduzu v roce 2009 a v letech následujících se potkat jak s vládnoucím knížetem Hansem Adamem, s korunním princem Aloisem, s lichtenštejnským premiérem i zástupci parlamentu. Velký kus práce je i za velvyslankyní Lichtenštejnského knížectví v ČR (sídlící ve Vídni). Otázka bývalého lichtenštejnského majetku v ČSR a jeho konfiskace dle Benešových dekretů je věc vysoce senzitivní, přesto nebránila navázání (obnově) vzájemných vztahů před 14 roky a práci na jejich kultivaci na regionální i národní úrovni.

Protože se toto téma zjevně stane agendou pana prezidenta Pavla a jeho administrativy, několik poznámek k tématu :

1) česká justice, včetně Ústavního soudu opakovaně majetkové nároky Lichtensteinů (rodiny, nikoliv státu) odmítla s odkazem na Benešovy dekrety,

2) Benešovy dekrety jsou stále součástí právního řádu ČR a řeči o jejich vyhaslosti či zkonzumování popírá právě kauza lichtenštejnského majetku,

3) česká strana je jistě argumentačně vybavena pro probíhající spor, včetně archivních podkladů a důkladných historických analýz. Na postup ČSR po 2. světové válce je třeba nahlížet tehdejšíma, nikoliv dnešníma očima a vnímat i dobové souvislosti a atmosféru. Odkazuji i na práce historiků, které např.poukazují na aktivity členů rodiny v pro náš stát osudném roce 1938 - před Mnichovem i po něm (kontakty s politiky SdP, blahopřejný telegram A. Hitlerovi k uzavření Mnichovské dohody, aktivity při delimitaci a stanovení pomnichovské hranice na Břeclavsku a další) - pro zájemce doporučuji podrobnější studium historické literatury k tomuto tématu,

4) jsem přesvědčen, že Benešovy dekrety prolomit nelze a oslabovat jejich účinnost z české strany by bylo čiročiré bláznovství nejen kvůli sporům s Lichtensteiny . Přesto může existovat řešení, které zachová majetkově status quo a může znamenat mimosoudní řešení. Návodem jak na to může být model hospodaření Lichtensteinů např.v sousedním Rakousku, kde spolupracuje rodina s dotčenými obcemi a městy a také s dotčenými spolkovými zeměmi. Pro znalce německého prostředí doporučuji k prostudování např.model vyrovnání Svobodného státu Bavorsko a bývalé královské rodiny,

5) vedle toho má Česká republika unikátní příležitost pozitivně řešit historické záležitosti např. podporou a spoluprací v péči o rodovou hrobku ve Vranově u Brna, kde odpočívá řada členů rodu Lichtensteinů. V minulosti se touto cestou vydal i Jihomoravský kraj. Jistě by se dala najít i další témata pro takovou spolupráci,

6) to vše má být ovšem jen jednou z kapitol vzájemných vztahů a spolupráce České republiky a Jihomoravského kraje s Lichtensteinským knížectvím . Nabízí se spolupráce vzdělávacích a vědeckých institucí (např. VUT Brno a lichtensteinské společnosti HILTI v oblasti stavebních technologií), obecně spolupráce byznysu, kulturní výměny, společný památkový program mezi Jihomoravským krajem (Lednicko-valtický areál), Dolním Rakouskem a Vídní jako místy řady památek a aktivit spojených s rodinou Lichtensteinů.

7) sečteno a podtrženo - České republice i Lichtenštejnskému knížectví by mělo jít o oboustranně výhodnou cestu do budoucna, ve prospěch obou našich států, transparentnost a veřejně kontrolovatelné a viditelné projekty spolupráce na úrovni států, regionů, minicipalit, byznysu, středních i vysokých škol, kulturních a dalších institucí. Cesta do budoucna je vždy cesta komunikace a oboustranně výhodné spolupráce, bez zpochybnění či narušení historických daností.