Jako bývalý stínový ministr zemědělství a venkova ČSSD (2006-2013) velmi nerad konstatuji, že Zdeněk Nekula jako ministr zemědělství sice zpropagoval levnější mouku v Lidlu a pomohl jihomoravským vinařům se spotřebkou, ale přišel při vyjednávání o konsolidačním batohu Fialovy vlády o 10 miliard korun ročně dotací pro zemědělce a potravináře, a stane se tak velmi pravděpodobně výhledově hrobařem českého, moravského a slezského zemědělství a potravinářství. Čest jeho památce (toho zemědělství a potravinářství)…

Proč to píšu? Bez národních podpor (nedej bůh při krácení kofinancování EU podpor, ale to snad žádného vola nenapadlo) si mohou zemědělci nechat v řadě segmentů jen zdát o konkurenceschopnosti s jejich kolegy z jiných členských států EU (tam vlády totiž mají jasnou strategii zemědělství a potravinářství, chápou význam pojmu potravinová soběstačnost a bezpečnost a nevymlouvají se jako u nás na volný trh, a hlavně neškrtají podpory zemědělcům a potravinářům).

Toto je nejbrutálnější zásah do rozpočtu MZe za dvacet let ve věci podpor zemědělcům a potravinářům, který pamatuji. A nepřišel z Bruselu, ale z Prahy.