Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nepochybně nás během několika desítek minut, málo hodin přetlačíte, znásilníte opět Poslaneckou sněmovnu a jsem si téměř jistý, že se nám to nepodaří zvrátit. Ale i přesto ještě dovolte, abych poté, co tady vystoupila celá řada mých kolegů, zrekapituloval v deseti bodech, spíše deseti otázkách - a já těmito otázkami budu mířit na část koaličních poslanců, u kterých ještě se domnívám, že mají zdravý rozum. A prosím o jednu jedinou věc, jenom si vnitřně, až to budu říkat, odpovězte, samozřejmě to nemusíte nikde prezentovat, nikde pouštět do žádných médií, jestli ano, nebo ne, nic více po vás nechci. Abychom si uvědomili tu absurditu, co tady dnes máte zájem protlačit. Takže bude jich deset, budu krátký, nebojte se.

Asi se shodneme na tom, že zákon má sloužit k ochraně občanů. Neměl by se stávat nástrojem útoku na politické oponenty a rozhodně, když se vám nebude dařit v politickém boji, což se může stát někdy vám, někdy nám, to je prostě realita, nesmíme kvůli tomu měnit zákony. Otázka je, zkuste si jenom odpovědět, kdyby hnutí ANO mělo třeba 4 % nebo 5 % preferencí, jestli byste tento zákon tímto přílepkem takto měnili. Všechno. Nemusíte mi odpovídat nahlas.

Za druhé. Ulexujeme se v České republice. Věřím, že se snad shodneme s rozumnou částí poslanců, že tvořit zákony à la lex - a je úplně jedno, jestli je to lex Babiš jednička, dvojka, trojka, šestnáctka, anebo jestli je to lex ČEZ, nebo jestli je to lex obnovitelné zdroje energií. Jenom podotýkám, že lex ČEZ a lex obnovitelné zdroje energií je to, co chystáte, anebo jste udělali nebo chystáte se udělat ještě v tomto volebním období, dokonce v následujících týdnech nebo měsících. Lex Babiš, to už ani neskloňuji. Tak si jenom řekněme, jestli je to správně, nebo není to správně.

Za třetí. Díky tomuto značně zredukujeme počet schopných lidí, kteří by chtěli jít do politiky. Protože dnes je to o podnikatelích, zítra to může být klidně o právnících, protože i právníci tady přece sedí, právníci tady mění zákony a následně aplikují, dokonce je přednáší na vysokých školách a tak dále. A ono to není jenom o tom, že ten dotyčný, který chce jít do té politiky a je třeba úspěšný ve svém oboru, tak tam nepůjde proto, že se dělají tyto věci ve smyslu toho, že už dneska ty bariéry má. Já se na to dívám z úhlu pohledu zítřka. Představte si, že normální člověk si řekne - dobře, tak já tady něco obětuji, prodám to, co jsem třeba doposud budoval, půjdu do té politiky. - A jak má potom věřit tomu, že když skončí třeba v opozici, což není úplně vyloučené, a dokonce je to pravděpodobné, jestli v té politice chce být nějakou dobu, že přijde zase nějaká koalice, která zase všechno změní, a to, s čím on tam šel a s čím počítal, tak bude zase úplně jinak. Řekne si jednoduše, že to nemá zapotřebí. A jak to tady dopadne? Budeme tady mít 200 lidí, kteří jsou méně zkušení, méně úspěšní, budeme tady mít 200 pánů Michálků. Chceme? Jenom si zodpovězte, nemusíte říkat nahlas, jestli tady chceme 200 pánů. Michálků. (Ozývá se potlesk zleva.)

Za čtvrté. Retroaktivita. Principiálně mně vadí v čemkoliv, co se dělá, když se neakceptuje nebo zavádí princip, to je jedno, retroaktivity. Ono to bylo stejné s těmi valorizacemi už někdy v únoru, když jsme to zde činili. Vzpomínáte si, že ty valorizace, když se to mělo udělat i touhletou násilnou formou, tak to mělo být do 31. ledna, udělalo se to později a platí to zpětně. Zase si odpovězte, jestli je správné, že se něco zavádí retroaktivně. To znamená, opět něco jste učinili, někam jste vstoupili, začali jste dělat nějakou činnost, pak přijde nějaká politická garnitura, změní si to, padne to na vás a jsme tam, kde jsme. Takže jenom si zodpovězme, jestli retroaktivita takto nadužívaná, a já dokonce tvrdím, že by vůbec neměla být, je správně.

Další - za páté. Základní požadavek na tvorbu právní normy je obecnost. Máme tady řadu zkušených a dobrých právníků a troufám si tvrdit i lidi, kterých se vážím, stran opozice. Co to znamená? Jednoduše nesmí být ten zákon mířen na jeden subjekt. A zase zodpovězme si, jestli cílem tohoto zákona nebo tohoto přílepku je to, že to dopadne na konkrétní subjekt? Nic více, nic méně.

Za další - za šesté. Jsem bytostně přesvědčen, že to omezuje svobodu podnikání. V čem je podnikatel horší než třeba právník nebo než lékař nebo než kdokoliv jiný? Proč nemůže podnikatel vstoupit do politiky? Proč mu to omezujeme? Už jsme mu to omezili v době nedávné - mimo jiné to byl ten lex Babiš, tuším jednička nebo dvojka, už se v tom ztrácím, to znamená jenom do určitého procenta. V čem jsou ti podnikatelé horší? To je nějaká zvláštní profese? Divná profese? Ne. Přece je to úplně normální profese. Někdo je lékař, někdo je učitel, někdo je podnikatel. Proč jim to ztěžujeme? Anebo je tím cílem to, že nechceme, aby podnikatelé chodili do politiky? Dnes už tam může jít jenom šílenec, pokud je podnikatel - za prvé proto, že už to má tak sešněrováno, že v podstatě nemůže dělat takřka nic v rámci podnikatelské činnosti, a za další proto, že bude mít po tomto naprosto logickou a správnou obavu, že i když tam vstoupí s tím, že všechno splňuje, že není nikde psáno, že za rok, za dva, za tři, až právě bude třeba v té opozici, mu to zase změníte a všechno bude jinak.

Navíc vůbec nechápu jinou věc. Malý podnikatel, velký, střední, takže jeden, kdo třeba, já nevím, podniká zemědělství, má jednoho zaměstnance, nebo dokonce žádného, je to živnostník, a ten nás tolik netrápí, a ten, kdo třeba je velký, tak ten ano. Nerozumím tomu, nechápu to. Já bych osobně nedělal pro podnikatele žádné bariéry. Nevidím důvod pro to, abychom je měli dávat na okraj společnosti.

Za sedmé. Když už se tato věc dělá, proč se to dělá formou pozměňovacího návrhu? Proč se k tomu nevede řádná odborná diskuze? Proč se to nedělá řádně v mezirezortu? Legislativní rada vlády a tak dál? A zase, jenom si odpovězte, jestli je to správně, jestli je to taková banalita, která se může řešit jenom touto zrychlenou formou?

A s tím je spjat i bod číslo osm, a to je ten přílepek. Mnohokrát to tady padlo. Přece všichni víme, že to je zákon o sdružování v politických stranách. Nemá vůbec nic společného se zákonem o střetu zájmů. Přesto jste to tam dali, navíc na poslední chvíli jako přílepek. A jenom otázka: Je to správně, že takhle důležitá věc se tam dává jako přílepek? Zase, jenom si to zodpovězme, jestli ano, nebo ne.

Já trochu lituji, což bych nikdy neřekl, že budu říkat tady, ale lituji pana vicepremiéra Rakušana. Musí tady trpět jako zvíře, protože má v zásadě normální dobrý zákon tady. A už tady sedí... (Reakce ministra Rakušana od stolku zpravodajů.) Já vím, že říkáte v pohodě, ale já to vidím, že jste nervózní z toho. (Smích v sále.) Dáváte si kávu. Já vám ji přeju. Ne, ale opravdu, ten zákon váš je v pořádku, ten je dobrý. Proto říkám, že tady musíte trpět. Už jste ho dávno mohl mít za sebou... Ale je to váš koaliční partner, nebo byl to váš koaliční partner.

Je nadbytečný tento zákon. A jenom si zodpovězme, jestli to tak je, nebo není? Proč? Protože dnes existuje přísná úprava zabraňující politikům ovlivňovat média. To je totiž úplně už ten původní lex Babiš xy, který zabraňuje veřejným činitelům, a já to tady přečtu přesně: "provozovat rozhlasové a televizní vysílání nebo vydávat periodický tisk provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobu právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání či vydavatelem periodického tisku". Vždyť je to tady napsáno jasně. Proč to zase dále ještě šněrujeme? Takže jenom tvrdím, že je nadbytečný. A řekněte si, jestli na základě tohohle se vám zdá, či nezdá, že je nadbytečný.

A poslední. Už vás nebudu trápit. Podle mého názoru je zcela absurdní. Proč? Tak za prvé jsme v době sociálních sítí. V této době, když někdo je aktivní na sociálních sítích, dokáže zasáhnout statisíce, dokonce možná miliony různých posluchačů nebo followerů, nevím, jak se to všechno jmenuje. A zde vlastně říkáme, že někdo, kdo si bude vydávat nějaký svůj odborný malý tisk, včelaře, čehokoliv jiného, tak de facto nemůže. Zatímco když budete na sociálních sítích ovlivňovat miliony lidí, tak je to naprosto v pořádku. Mně to připadá jak zákon, který se chystá v devadesátých letech, a teď to nemyslím pejorativně proti devadesátým letům, ale myslím to s ohledem na rozvoj nových technologií a všeho. A zase si zodpovězme, jestli třeba nemám trochu pravdu v tomto?

A to úplně poslední absurdní, proč tvrdím, že to je absurdní, je jedna jednoduchá věc. Pokud si chce někdo získat přízeň médií. Nezlobte se, ale nemusí si kvůli tomu kupovat vydavatelství. Stačí jednoduchá věc: koupí si novináře. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)