Setkání v solnickém Společenském domě mělo za cíl představit poznatky několikaletého výzkumu Univerzity Hradec Králové. Výsledky výzkumu mají sloužit kraji, jakožto aplikačnímu garantovi.

„Mohu ujistit, že projekt na rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny realizovaný na základě usnesení vlády ČR je jednou z priorit Královéhradeckého kraje. Spolupráce se všemi partnery, kterých si velice vážíme, je na vysoké úrovni. Investice všech zainteresovaných subjektů, tedy státu a jeho organizací, kraje, měst a obcí dosáhnou zhruba deseti miliard korun a jsou pro celý region stěžejní. Analýza sociální situace ve vztahu k automobilové výrobě a její závěry budou podkladem pro další řešení regionálního rozvoje,“ říká hejtman Martin Červíček.

Neopomenutelným partnerem je samozřejmě společnost ŠKODA AUTO a.s., která je stěžejním zaměstnavatelem a klíčovým subjektem celé průmyslové zóny. Vedle miliardových investic do vlastního závodu v Kvasinách poskytla a poskytuje významné prostředky na rozvoj okolních obcí, podporu občanské společnosti, fungování sociálních služeb, podporu znevýhodněných osob nebo třeba zvyšování bezpečnosti silničního provozu. Společnost ŠKODA AUTO a. s. a její dodavatelé tak již naplnili a v mnoha ohledech výrazně překročili své závazky vyplývající z usnesení vlády č. 97 ze dne 9. února 2015 a navazujícího Memoranda o spolupráci s Vládou ČR a Královéhradeckým krajem.

Hlavní řešitel výzkumného projektu Miroslav Joukl považuje za důležité, že výzkum ukázal na směry dalšího regionálního rozvoje: „Problém spočívá v tom, že role jednotlivých aktérů s odlišnými zájmy, sférou či nástroji působení je nutné ještě účinněji skloubit do funkční a udržitelné spolupráce. Rozvoj automobilové výroby v regionu představuje velké příležitosti, ale také zátěž s řadou sociálních dopadů. Zřetelné jsou například v oblasti dopravy, pracovního trhu a změn v krajině. Více pozornosti si zasluhuje i korporátní identita, která je zaměstnanci Škoda Auto šířena i do mimopracovní sféry života. Na fenomén je třeba pohlížet i tak, že zdejší průmyslová výroba je článkem hierarchizovaného řetězce nadnárodního koncernu Volkswagen.“

K průvodním jevům bouřlivého rozvoje průmyslové zóny v posledních letech patří například velký podíl pracovníků ze zahraničí a s tím spojená kyvadlová migrace nebo snížený pocit bezpečí. Dopravní zátěž okolních obcí zvyšuje také fakt, že zaměstnanci dojíždějí z celého Královéhradeckého a velké části Pardubického kraje. Komfort obyvatel v okolí zóny snižují také nové bariéry v krajině a snižující se dostupnost bydlení.