Ten je o více než jeden a půl tisíce korun vyšší. Některé kraje dosahují až na dvojnásobek příjmu JMK. Procentní podíly jednotlivých krajů na celostátním výnosu vybraných daní jsou pevně stanoveny od roku 2005 a některé kraje (včetně JMK) jsou po celou dobu nastavení tohoto systému v nevýhodě.

„Rozdíl mezi člověkem z jižní Moravy a odjinud je jednoduchý. Je to zkrátka jiný kraj, jiný peníze. A Jihomoravský kraj dostává na osobu nejmíň ze všech. Nechceme, aby se jiným krajům finance snižovaly, protože ani jejich rozpočty nejsou nijak obrovské. Pokud se ale nemá jižní Morava propadnout do dlouhodobé stagnace, je potřeba s tímto stavem něco udělat,“ uvádí hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Z celkového balíku peněz určeného pro kraje (9,78 % ze sdílených daní) dostává Jihomoravský kraj ročně 9,53 %, v loňském roce to bylo necelých sedm miliard. „Pokud bychom byli na průměru, získal by náš kraj o dvě miliardy více. Jinými slovy můžeme říct, že každý čtvrtý rok teď fungujeme s nulovým rozpočtem,“ doplňuje Grolich.

V jiné situaci je křivka HDP na jednu osobu, ta se v JMK naopak pohybuje na nejvyšších číslech. Podle posledních dostupných údajů z roku 2019 bylo HDP na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji 506 tisíc korun, tedy nejvyšší ze všech krajů.

Na nedostatek financí si stěžují všechny resorty. Nutné investice by měly putovat do obnovy a modernizace majetku spravovaného příspěvkovými organizacemi kraje v celkovém rozsahu 9,7 miliard korun. „V krajském školství máme nezajištěné investiční potřeby v objemu 1,5 miliardy, z toho zhruba třetina jsou vyloženě havarijní stavy. V důsledku systémového podfinancování kraje můžeme tyto potřeby řešit daleko pomaleji, než by to chtělo, a tento obrovský vnitřní investiční deficit na 182 školách a školských zařízeních kraje valíme před sebou,“ zmiňuje náměstek hejtmana pro oblast vzdělávání a strategie chytrého regionu Jiří Nantl.

Podobně jsou na tom silnice II. a III. třídy, jejichž správa patří do gesce krajů. Z celkového počtu téměř čtyř tisíc kilometrů silnic je pětina z nich v havarijním stavu. A podle dokumentu z roku 2019, který řeší situaci mostů, je potřeba 230 milionů ročně na jejich obnovu. „Stát předal Jihomoravskému kraji tyto komunikace II. a III. třídy s obrovským vnitřním dluhem v řádu miliard korun. Jenom nevypořádané pozemky pod těmito komunikacemi představují finanční objem převyšující jeden a půl miliardy korun,“ upřesňuje radní Jihomoravského kraje Jiří Crha, který má oblast dopravy na starosti.

Nemalé investice se plánují v oblasti zdravotnictví. Připravuje se projekt na realizaci stavebních úprav a modernizaci vybavení urgentního příjmu a návazných oddělení v Nemocnici Znojmo. Finance jsou také potřeba na vybudování nových výjezdových základen Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje v Bučovicích, Boskovicích, Kyjově, Mikulově, Veselí nad Moravou a Slavkově.

Kde peníze chybí a na co jsou potřeba?