„Proces transformace v sociálních službách byl zahájen již v roce 2006 a pokračoval od roku 2015 v dětských domovech. Osobně jsem od počátku, tedy od roku 2011, kdy jsem se stal radním pro oblast zdravotnictví, považoval za naprosto stěžejní, abychom opustili hrady a zámky, do kterých byli klienti přesunuti již za minulého režimu. Díky dlouholetému úsilí se nám podařilo opustit hrad Rychmburk, zámek v Bystrém či kláštery ve Svitavách a Slatiňanech, které opravdu nebyly pro poskytování tohoto typu služeb vhodné. Vzhledem k tomu, že obdobný proces není ve všech krajích, tak jsme samozřejmě vždy otevření sdílet naše zkušenosti, které jsme za poslední roky získali,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Podle radního pro sociální péči a neziskový sektor Pavla Šotoly patří Pardubický kraj v rámci tohoto procesu mezi vzorové. „V minulosti jsme se v rámci našich kroků v procesu transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením inspirovali v zahraničí, protože u nás se s touto myšlenkou teprve začínalo. Nyní můžeme naše zkušenosti předat dál. V současné době máme z celkového počtu 786 klientů již 555 umístěných ve službách komunitního typu, což osobně považuji za obrovský úspěch a samozřejmě budeme v dalších letech pokračovat tak, abychom všem klientům, jejichž stav to umožňuje, zajistili život blízký běžným podmínkám,“ sdělil Pavel Šotola.

Ten společně s radním pro oblast školství Josefem Kozlem zástupcům Kraje Vysočina představil také proces transformace dětských domovů a dětských center. V Pardubickém kraji je kapacita těchto dětských domovů 175 lůžek s tím, že 60 procent dětí již dnes bydlí v běžných domácnostech maximálně po 4 až 6 dětech na domácnost.

„V kraji máme pět dětských domovů a dvě dětská centra, ve kterých postupně realizujeme přesun z klasické ústavní péče do běžných domácností. Stejně jako v případě transformace v sociálních službách jsme si prošli a stále procházíme jednotlivými kroky, které čekají každý kraj, jenž se pro tento proces rozhodne. Cílem tohoto procesu je, aby děti mohly žít v samostatných bytech či rodinných domech v běžné zástavbě, kdy na první pohled není rozpoznatelné, že se jedná o dětský domov. Jejich začleňování do společnosti souviselo například také v tom, že v rámci školní docházky dříve docházely na obědy do dětského domova, což je vyčleňovalo ze školního kolektivu. V rámci transformace se toto zrušilo a děti běžně docházejí na obědy v rámci své školy a podílejí se i na přípravě dalších jídel v rámci své domácnosti,“ sdělil radní Josef Kozel, který hostům z Vysočiny v rámci prezentace představil transformaci každého dětského domova. Společně pak odjeli do Poličky, kde si přímo prohlédli transformované domácnosti jednoho z dětských domovů.