Průzkum Institutu 2050 spolupracujícího s ústavem STEM ukázal, že se lidé v Moravskoslezském kraji intenzivně zajímají o životní prostředí. Přejí si snižování emisí a více přírodních opatření v krajině. Vyzývají politickou reprezentaci k větší aktivitě v ochraně klimatu. Také volají po informacích, chybí jim základní fakta v oblasti změny klimatu a jeho ochrany. Většina netuší, co je Green Deal, česky Zelená dohoda pro Evropu, a tak mají lidé z přechodu k uhlíkové neutralitě obavy. 

Moravskoslezský kraj si jako první region v republice nechal vypracovat Adaptační strategii MSK na dopady změny klimatu. Na tuto strategii navázal projekt zacílený na posilování odolnosti LIFE COALA spolufinancovaný z EU, který s rozpočtem 400 milionů korun pomáhá na krajské i místní úrovni lépe reagovat na změny klimatu. V jeho rámci vznikl průzkum ČESKÁ (NE)TRANSFORMACE 2022: ZAOSTŘENO NA MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ.

„Tento průzkum nám ukázal, že jdeme správnou cestou. Náš kraj se nachází v dynamickém procesu transformace. Proměnou prochází průmysl a energetika, řešíme revitalizaci pohornické krajiny, připravujeme se na dobu bezuhelnou. A to vše samozřejmě s ohledem na životní prostředí a klima. Na Zelenou dohodu pro Evropu je ovšem třeba nahlížet v širších souvislostech, například s aktuální krizí a nejnovějšími vědeckými poznatky. Naším cílem je snižovat emise a zlepšovat životní podmínky našim občanům. Řešit hrozící sucho, zvyšující se teploty ve městech, zkrátka aktivně reagovat na změny klimatu. Květnový průzkum nám ukázal, že to vše lidi v našem regionu skutečně zajímá. Zároveň mají lidé obavy, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství negativně ovlivní jejich životní úroveň. Naším dalším úkolem tedy bude s veřejností aktivněji komunikovat a vyvracet mýtus, že klimatická politika vede k chudobě. Naopak. Transformace a reakce na změny klimatu jsou oblasti, do kterých Evropská unie směřuje obří prostředky.  Z Evropy si na proměnu, rozvoj a ochranu našeho regionu chceme v tomto programovém období vzít přes sto miliard korun,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a shrnul, že realizované či plánované aktivity kraje souzní s očekáváním veřejnosti, je však potřeba do celého procesu občany zapojit a intenzivněji je o transformaci i reakci na změnu klimatu informovat. Proto například od nového roku vznikne nový facebookový profil, který se bude těmto tématům aktivně věnovat.

Autorem průzkumu je tým zakladatele a ředitele Institutu 2050 Jana Krajhanzla, který na něm spolupracoval se sociology z ústavu STEM. „Dotazování se zúčastnila více než tisícovka dospělých občanů Moravskoslezského kraje. Pracovali jsme s názory a podněty reprezentativního vzorku populace, vznikl tak materiál, který autenticky vypovídá o tom, jak lidé z tohoto regionu aktuální situaci vnímají, co si přejí i z čeho mají obavy. Pro všechny, kterým na budoucnosti Moravskoslezského kraje záleží, to může být užitečný pomocník při dalších krocích i důležitých rozhodnutích,“ sdělil vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. Doplnil, že dotazování bylo kombinací online a osobního rozhovoru (metoda sběru dat CAWI+CAPI).

Mezi nejzásadnější zjištění průzkumu patří vztah občanů k přírodě a životnímu prostředí. Moravskoslezští by si do budoucna ve svém kraji přáli více přírody a zeleně (83 %) a přírodních rekreačních parků (77 %). Zároveň chtějí, aby ubylo znečištění ovzduší (80 %) a hluku z dopravy a průmyslu (76 %). Velká část obyvatel považuje za závažný problém sucho (71 %), znečištění ovzduší (63 %) i stav české krajiny (58 %).

Většina obyvatel je přesvědčena o změně klimatu a považuje ji za závažný problém. Více než polovina (58 %) obyvatel kraje si myslí, že globální změna klimatu již probíhá, dalších 10 % ji očekává v blízké budoucnosti. Dopad změny klimatu na Českou republiku považuje za závažný problém 55 % místních obyvatel. Většina dotazovaných se domnívá, že jejich bydliště budou v budoucnu ohrožovat projevy změny klimatu, konkrétně sucho (60 %) a letní vedra (58 %).