Strategie Cirkulární Praha 2030 navazuje na Klimatický plán Prahy do roku 2030. Zaměřuje se na oblast stavebnictví, nakládání s odpady, nakládání s vodou, zemědělství a potraviny. Od 2. do 16. listopadu může dokument připomínkovat veřejnost.

Mezi hlavní oblasti, v nichž byl městem identifikován největší potenciál pro možné úspory materiálů i emisí CO₂ a snížení spotřeby primárních surovin, na které chce město zaměřit svou pozornost, jsou stavebnictví, stavební odpady a jejich recyklace, nakládání s vodou, odpadové hospodářství, zemědělství a hospodaření s půdou a s tím spojená potravinová produkce. Strategie přichází v celkem sedmi tematických cílech s návrhy 73 opatření a 34 konkrétních projektů.

Strategie je zveřejněna na webových stránkách Pražský inovační institut | Pražský inovační institut (prazskyinovacniinstitut.cz), kde k němu laická a odborná veřejnost může až do 16. listopadu 2021 vznášet připomínky.

„Cirkulární ekonomika představuje nový přístup k zacházení se surovinami, materiály a výrobky. Místo způsobu, kdy člověk suroviny vytěží, zpracuje, využije a zahodí, klade důraz na prevenci vzniku odpadu a co nejdelší udržení surovin a výrobků v oběhu. Cirkulární ekonomika dává zároveň příležitost vzniku nových služeb, produktů a pracovních míst. Víme, že až 45 procent globálních emisí CO₂ se váže na produkci a spotřebu jídla, materiálů a výrobků, které každodenně užíváme. Cirkulární ekonomika otevírá prostor pro nové postupy a inovace. Významnou roli bude mít jak zapojení podnikatelské a výzkumné sféry, tak veřejnosti, občanských iniciativ a domácností,“ říká Petr Hlubuček, náměstek primátora pro životní prostředí.

Nejvíce materiálu a primárních surovin spotřebovává sektor stavebnictví, který generuje více než 70 % odpadu v metropoli. Odpovědným zadáváním, kde budou stanoveny požadavky na demoliční postupy či využití recyklovaných materiálů, může město množství odpadu významně snižovat.

Z hlediska odpadu v domácnostech je největší výzvou oddělení a separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaný kompost nebo digestát. Ke snížení množství odpadů, zejména toho objemného z domácností, může přispět intenzivnější využívání sítě re-use služeb, tedy služeb upřednostňující principy opětovného využití věcí a výrobků, jejich oprav a následného sdílení. Jsou to kupříkladu opravárny, swapy, re-use pointy či komunitní akce typu “železné neděle“.

Snahou Prahy je také na svém území zřídit městské re-use centrum. Dalšími projekty jsou zavedení plošného sběru biologicky rozložitelných odpadů v rámci města či postupné zavádění multikomoditního sběru, tedy společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů.

Zcela novými tématy cirkulární ekonomiky jsou potravinová politika a předcházení vzniku potravinového odpadu města. Všechny tyto trendy již využívá řada moderních západních metropolí jako Amsterdam, Londýn, Paříž, Kodaň, Glasgow, a proto jsou zohledněny i ve Strategii hl. m. Prahy pro přechod na cirkulární ekonomiku.

Strategii připravil Pražský inovační institut v úzké spolupráci s magistrátním odborem ochrany prostředí, společnostmi Pražské služby a Pražská vodohospodářská společnost a dále s ČVUT UCEEB, FSV ČVUT, Crea-Tura, nizozemskou konzultační společností Circle Economy a řadou dalších expertů, kteří se účastnili individuálních či skupinových konzultací.