Kolik let se v našem kraji hovoří o nedostatku řemeslníků a to zejména z řad mladé generace si už asi nikdo nepamatuje. První „vlaštovka“, která vylétla z krajského úřadu na podporu studia nedostatkových řemesel není snad tou poslední. Předchozím vedením kraje byly preferované školy, které kraj zřizoval a na ostatní, byť pro kraj a jeho rozvoj mnohem potřebnější vzdělávací instituce nemělo bývalé vedení dostatek sluchu, o financích nemluvě. Výčet řemesel, jak uvedl náměstek hejtmana, bude variabilní podle potřeby zaměstnavatelů. V současné nabídce však ještě mnohá řemesla chybí a to zejména ta, kde v minulosti jednotlivé střední školy a učiliště ukončily výuku a technické zařízení potřebné pro tyto obory skončilo mnohdy v rukách soukromníků nebo v tom horším případě ve sběru. Jen velmi těžko se budou obnovovat praktické dílny pro některé strojírenské obory. Žádný zaměstnavatel nepustí na stroj za milióny korun čerstvě odmaturovaného studenta, který podobnou mašinu viděl jen na obrázku v učebnici. Získat proto potřebnou praxi nebude ani přes různé pobídky formou motivačního stipendia jednoduché. To je totiž jen prvním krůčkem k obnovení řemesel v našem kraji. Bude potřeba ještě vytvořit podmínky pro školy, aby jejich studenti mohli získávat zručnost a dovednost ještě před tím, než budou zařazování do výrobního procesu. A to bude mnohem náročnější, zejména finančně. Doufejme, že rčení „zlaté české ručičky“ nezůstane do budoucna jen na papíře.

Ladislav Honusek