Na území kraje se nenachází významné zdroje podzemních vod s výjimkou prameniště Podmoklany na Chotěbořsku, proto jsou zdrojem vody pro skupinové vodovody převážně vodárenské nádrže. V současné době je stav zaplněnosti těchto nádrží mezi 89 % (Nová Říše) a téměř 95 % (Mostiště a Švihov). Vodárenské nádrže ve správě státních podniků Povodí v současnosti zajišťují dodávky surové povrchové vody pro úpravny vody a podle průběžně aktualizovaných prognóz budou schopny požadované odběry zabezpečit i ve zbytku letošního roku. V případě podzemních vod je situace výrazně horší, snížení vydatnosti u mnoha místních zdrojů trvá.

„Problematika sucha je tak na Vysočině v posledních letech diskutována stále častěji. Vzhledem k tomu Kraj Vysočina dopadům dlouhodobého sucha a s ním spojeného nedostatku vody věnuje již dlouhou dobu zvýšenou pozornost, bohužel jeho možnosti včetně finančních jsou velmi omezené,“ uvedl radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Martin Hyský.

V rozpočtu kraje na rok 2019 bylo alokováno do oblasti vodohospodářské infrastruktury obcí (podpora opatření k zásobování pitnou vodou, odvádění a čištění vod odpadních a opatření na ochranu před povodněmi a suchem) celkem 77 miliónů korun, což je o 10 miliónů více než loni. Dotace z rozpočtu kraje byly poskytnuty žadatelům z řad obcí a jejich svazků v rámci Fondu Vysočiny prostřednictvím dvou dotačních programů „Čistá voda 2019“ (podpora pořízení projektových dokumentací a generelů) a „Stavby ve vodním hospodářství 2019“ (podpora realizace vlastních staveb). Pro rok příští je navrženo další navýšení alokace finančních prostředků z rozpočtu kraje do této oblasti.

Hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek inicioval vznik pracovní skupiny k řešení dopadů dlouhodobého sucha a nedostatku vody již počátkem roku 2016. Výstupem jednání pracovní skupiny jsou dva metodické materiály – Doporučení pro obce a obecní úřady Kraje Vysočina k možnému postupu v případě nedostatku vody a Návrh krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření, která by měla napomoci snížení dopadů sucha a nedostatku vody na území Kraje Vysočina. Tyto výstupy jsou zveřejněny na webových stránkách kraje v dokumentech odboru životního prostředí a zemědělství. Řídící výbor této pracovní skupiny zasedal koncem června letošního roku a věnoval se zejména problematice vodárenských odběrů.

V současné době dochází k navyšování odběrů povrchové vody z nádrže Vír pro brněnskou aglomeraci vzhledem k tomu, že prameniště Březová se potýká s následky dlouhodobého sucha a poklesem hladiny podzemní vody. Do budoucna se pak počítá s výraznějším podílem odběru vody z nádrže Vír na zásobování brněnské aglomerace pitnou vodou.

Dlouhodobé sucho se projevuje nejen na snížení průtoků ve vodních tocích, ale i na zaklesnutí hladiny podzemních vod. Negativní vliv na množství a kvalitu podzemních vod mají i ubývající lesní porosty zasažené kůrovcovou kalamitou, které jsou vidět prakticky po celém území kraje.

V případě nehospodárného nakládání s vodou v období sucha zpravidla dojde k přechodnému nedostatku vody, kterým může být ohroženo zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Pokud tato situace nastane a vyžaduje-li to veřejný zájem, mohou vodoprávní úřady podle platných právních předpisů, které upravují nakládání s vodami při mimořádných opatřeních, přijmout restriktivní opatření k omezení nebo zákazu některých povolení k odběru povrchové nebo podzemní vody.

„Věřím, že občané si tuto situaci uvědomí a budou šetřit vodou, protože každý musí začít sám u sebe a omezit zalévání pozemků, mytí vozidel, napouštění bazénů apod. Dovoluji si proto, vzhledem k pokračujícímu suchu, požádat obyvatele našeho kraje včetně právnických i podnikajících osob o hospodárné nakládání s povrchovými i podzemními vodami a obecně o šetření s vodou,“ doplnil Martin Hyský.