Děkuji za slovo, pane předsedající. No, všimněte si, že jsme se tady sešikovali všichni lékaři, dokonce ctěný kolega Svoboda, i já. Já jsem z oboru gynekologie porodnictví, mám třicet pět let praxe. A to, co tady přednáší paní kolegyně tak dojemně, se mě opravdu hluboce dotýká ve smyslu, že já jsem součástí toho oboru, dokonce se podílím i na jeho, řekl bych, utváření a tak, a to, že máme dneska výsledky, jaké máme, mluvím o perinatální možnosti a tak dále, je prostě důsledek práce, desítky let trvající činnosti. A ona to tady předkládá, že tam je prostě nějaká mezera, že je tam prostě strašná chyba. Paní kolegyně, prostřednictvím předsedajícího, máme skoro nejlepší výsledky v Evropě a na světě proto, že prostě v tom oboru takovýmto způsobem dokážeme pracovat.

A lidem je třeba říct jednu věc. To, že jsme zinstitucionalizovali porody, že se rodí v nemocnici, což je samozřejmě vnímáno dneska velmi negativně, tak díky tomu máme ty výsledky. Protože vy nechápete ty konsekvence, ani nemůžete, my vám to nemáme za zlé. Ale, prosím vás, domácí péče je hezká věc, ale víte, co to je poporodní krvácení. Za dvacet vteřin je prostě lidský život pryč. A to všechno my dokážeme díky tomu, že to je v nemocnici a že to prostě má nějaké desítky let vývoje a tak dále, a tak dál, tak to všechno dokážeme podchytit. Máme zdiagnostikované věci a tak dál. A vy tady dojemně vykládáte, aby chodily domů. Ale ta péče je zajištěná. Já jsem v životě léčil stovky mastitid a tak dál, a tak dál, takže to není tak, že ta žena nemá najednou co dělat. My jsme tomu teď napomohli třeba elektronickým receptem, že i o víkendu mi pacientky volají, mají ten problém, a tak dál, a tak dále. Ale to není tak, že doteď se nic nedělalo a vy to teď najednou přicházíte zachránit. Zase vám to někdo napsal a napsal vám to úplně blbě. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) A mě se to opravdu dotýká. Děkuju. (Výkřiky a potlesk z řad poslanců ANO.)