Dětské skupiny se staly od roku 2014 nedílnou a funkční součástí naší společnosti. Pro pracující rodiče s malými dětmi jsou důležitou součástí pro slaďování pracovního a rodinného života. Díky přeplněnosti mateřských školek vytvářejí nové možnosti pro umístění dětí a jsou velmi flexibilní k potřebám dětí i rodičům. Nyní je však nad jejich dalším fungování otazník. Proto se předsedkyně klubu senátorů KDU-ČSL a nezávislí Šárka Jelínková a poslankyně Pavla Golasowská rozhodly uspořádat webinář s příznačným názvem „Soumrak nad dětskými skupinami aneb jesle versus dětské skupiny“. Z uskutečněného webináře očekávaly podrobnější definici potřeb a diskuzi pro další působení a činnost dětských skupin a mikrojeslí a následnou přípravu legislativy, kterou mohou pomoci dalšímu chodu dětských skupin.

Vystoupily výše zmíněné pořadatelky, které podpořila jejich kolegyně paní senátorka Jaromíra Vítková s posilou dam za zády, které provozují dětské skupiny a které si přišly společně s paní senátorkou webinář vyslechnout. Dále promluvila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, zástupkyně náměstkyně Kateřiny Jirkové Lucie Hetflejšová a provozovatelky dětských skupin. Zaznělo zde mnoho podnětů a argumentů k novele o poskytování služby péče o dítě v dětských skupinách.

„Potřebu péče v předškolním věku je třeba kvalitně zajistit. V Senátu bedlivě sledujeme, v jaké podobě ze Sněmovny zákon přijde a jsme připraveny společně s kolegyní Vítkovou podat pozměňující návrhy, které pomohou provozovatelům dětských skupin v jejich další činnosti. Skupiny si našly pevné místo u dětí i rodičů a jsou jimi velmi kvitovány, protože nabízí velkou flexibilitu jak pro dítě, tak pro rodiče. Dětské skupiny nejsou potřeba jen ve velkých městech, ale i na malých obcích, kde není někdy možné zřídit mateřskou školu a dětská skupina je proto skvělou alternativou,“ těmito slovy zahájila webinář Šárka Jelínková.

„Zastávám názor, že je potřeba i nadále podporovat dětské skupiny, neboť výborně fungují a osvědčily se. Jsou oblíbené nejen u dětí, ale i u rodičů. Není třeba je rušit, naopak je potřeba rozšířit jejich činnost jako alternativu předškolního vzdělávání a zajistit pro ně finanční podporu od státu. Rodiče si přeci mohou vybrat, zda umístí své dítě do státních jeslí nebo soukromé dětské skupiny. Není tady již socialismus,“ řekla Pavla Golasowská. „Je důležité vyřešit financování dětských skupin, aby byly dostupné pro všechny a aby byl odstropován finanční příspěvek rodiče na dítě. Především ve větších městech by to vedlo až k samotné likvidaci dětských skupin, kde jsou například náklady na nájem mnohem vyšší než na venkově. Jestli paní ministryně chce stanovit státní příspěvek na dítě ve výši 9800,- Kč a rodič má platit méně, tak může tento státní příspěvek zvýšit. Pracující rodiče jsou přece plátci daně, proč by se tedy nemohl zvýšit,“ zamýšlí se Golasowská. Dále uvedla, že podala tři pozměňující návrhy. První ke zrušení zastropování částky úhrady rodičem vůči DS a prodloužení kvalifikace chůvy z 1. 1. 2022 na 1. 9. 2022, druhý k prodloužení věku pobytu v DS až do začátku školní docházky a třetí návrh je k prodloužení věku pobytu v DS až do začátku školní docházky v obcích, kde není MŠ nebo jiné předškolní zařízení.

„V Senátu budu zpravodajkou v rámci Stálé komise pro rozvoj venkova a se zástupkyněmi dětských skupin konzultuji jednotlivé změny, které mají velké dopady na aktuální provoz. Dlouhodobě se také snažím o ustanovení Stálé mezirezortní skupiny pro předškolní vzdělávání, která by měla být složená z MŠMT, MPSV, MF a popřípadě MZ. Dětské skupiny jsem vždy brala jako skvělou alternativu pro rodiče, kteří potřebují sladit rodinný a profesní život. Sama preferuji, aby dítě do 3 let bylo doma, ale pokud to situace neumožňuje, dětské skupiny jsou plnohodnotná zařízení, která fungují a rodičům nabízejí přijatelné podmínky. Pokud některá problematická ustanovení v novele nezmění Poslanecká sněmovna, jsem připravena podat pozměňovací návrhy v Senátu. Nejsem spokojená s tím, co tu zaznělo. Pokud chceme řešit rodinnou politiku, nelze oddělovat mateřské školy od dětských skupin, velká města od malých a ani zřizovatele. Navrhuji pozvat všechny aktéry MPSV, MŠMT, MF a MZd, aby se ustanovila stálá mezirezortní komise, která by spolu komunikovala a aby se vše řešilo u jednoho kulatého stolu ke spokojenosti všech – dětí i rodičů. Zkrátka řešilo se to pospolu,“ uvedla Jaromíra Vítková.

„Dětské skupiny jsou velmi drahé a spojené s velkou byrokratickou zátěží související s financováním z evropských fondů. Proto přicházíme se zákonem, který tyto dvě hlavní věci řeší. Chceme školky pro všechny, nechceme elitní školky, ale skutečně dostupnou péči pro pracující rodiče s dětmi. Chceme zavést strop příspěvků od rodičů, aby služba byla dostupná pro všechny rodiče,“ řekla ministryně Jana Maláčová. Po diskuzi se zástupkyněmi provozovatelek dětských skupin přistoupila na možnost, že je ochotna uvažovat o uvolnění věkové hranice dětí do 3 let a dětské skupiny by mohly navštěvovat i starší děti. Také sdělila, že by ráda návrh zákona vrátila do druhého čtení a ještě na něm pracovala. Hotový zákon ze Senátu chce mít však připravený do 1. 7. 2021.

Štěpánka Mašlárová z Asociace poskytovatelů dětských skupin a mikrojeslí zmínila, že pokud chceme, aby systém péče o nejmenší fungoval i po roce 2022, je potřeba co nejdříve nejen schválit novelu zákona, která zajistí státní financování, ale také určit měsíční výši normativů a vytvořit kvalitní vyhlášky týkající se standardů kvality jeslí i provozních náležitostí, jako jsou požárně-bezpečnostní předpisy či požadavky na osvětlení. „Vzhledem k tomu, že již nyní probíhají zápisy dětí na školní rok 2021/2022, je velmi důležité, aby se zákonodárci dohodli na funkční verzi novely, a to co nejdříve,“ dodala.

"Domníváme se, že novela zákona povede ke ztížení provozu nebo likvidaci značné části dětských skupin a rozhodně péči o děti mladší 3 let nijak nepodpoří a nerozšíří. Pro naše dvě pražské dětské skupiny je nejpalčivějším bodem zastropování příspěvku od rodičů a nemožnost přijmout dítě starší 3 let," sdělily Jana Lišková a Dana Tůmová za Rodinné a komunitní centrum Paleček na Praze 3.

„ČSOB skupina provozuje úspěšně firemní zařízení péče o děti již několik let, na centrále v Praze, a nově i v Hradci Králové. Naší prioritou je podpora rodičů malých dětí v dřívějším, dostupnějším, a jednodušším návratu do práce, na náklady péče o dítě zaměstnancům významně přispíváme. V legislativě bychom uvítali větší flexibilitu ohledně věku dětí. Věřím, že to je důležitý parametr pro mnoho firem, či provozy v menších městech, kde je nižší koncentrace počtu dětí, tak, aby firemní zařízení mohla flexibilně fungovat a kvalitně doplňovat kapacity zřizované státem,“ uvedla Barbora Vachová lídryně diverzity pro ČSOB a zakladatelka dvou firemních školek.

Poslední vystupující za provozovatele dětských skupin byla Lenka Kratinová z Mickeyho mikrojeslí a školky, která zmínila, že ministerstvo chce zastropovat příspěvek od rodičů, ale už nepočítá s tím, že musíme zaplatit nejenom nájem a učitelky, ale také technický personál, jako je kuchařka, uklízečka, údržba prostor a zahrady, obnova hraček a další.