Pražští radní na pondělním jednání posvětili závěrečnou zprávu projektu „eHealth – metropolitní systém tísňové a zdravotní péče“. Tísňová péče je terénní sociální služba, prostřednictvím které je klientům poskytována nepřetržitá hlasová a elektronická komunikace. Kompletní zpráva s podrobnými informacemi o ukončení projektu je dostupná na webu smartprague.eu.

Tísňová péče je určena lidem, kteří jsou vystaveni trvalému riziku ohrožení zdraví nebo života. V případě kritické situace zabezpečuje odbornou podporu a pomoc.

„V praxi tato služba vypadá tak, že klient na základě doporučení lékaře dostane zapůjčeno elektronické zařízení – „náramek“ – pomocí kterého si může pouhým zmáčknutím SOS tlačítka přivolat pomoc, když se jeho zdravotní stav zhorší. Zařízení také dokáže například detekovat pád člověka a automaticky spustit alarm. Právě tyto dva typy alarmů, kdy se klient nachází často osamocen v domácím prostředí, byly v rámci projektu vůbec nejčastějšími,“ řekl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.

Pilotním projektem, který trval včetně příprav od května 2017 do ledna 2020, byla pověřena městská společnost Operátor ICT, a.s. (OICT) v rámci naplňování konceptu Smart Cities. Celkem bylo při pilotním projektu použito 113 ks zařízení s SOS tlačítkem a službu využilo dohromady 180 klientů. Měsíčně bylo evidováno za dobu celého trvání projektu v průměru 5,4 alarmů na klienta. Průměrné měsíční náklady magistrátu na provoz jednoho náramku byly 2 950 Kč.

„Velmi podporuji rozvoj tísňové služby na území hlavního města. Vnímám ji jako jeden ze základních stavebních kamenů sítě terénních služeb, kam patří také pečovatelská služba, osobní asistence a domácí zdravotní péče. Propojení chytrých technologií s kvalitní péčí umožňuje lidem zůstat déle ve svém domácím prostředí, zvyšuje kvalitu života a snižuje tlak na pobytové sociální služby,“ dodala Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

„S tím souvisí malé povědomí o této službě mezi laickou i odbornou veřejností. Pro zájemce, ať už jimi jsou samotní uživatelé, rodina, nebo neformální pečující, je těžké se zorientovat v rozdílech mezi jednotlivými poskytovateli a agenturami, které službu poskytují, ale i v kvalitě a rozsahu služby. Hlavním cílem projektu bylo proto navrhnout, jak vybudovat a efektivně provozovat metropolitní systém tísňové a zdravotní péče a přispět tak ke zvýšení bezpečnosti a životního standardu osob se sníženou soběstačností,“ uvedl generální ředitel OICT Michal Fišer.