Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci,

bych chtěl velmi poděkovat, jak už naznačil pan poslanec Kaňkovský vaším prostřednictvím, že jsme měli opravdu včera velmi věcnou debatu, ptali jsme se na otázky, dostali jsme nějaké odpovědi a já moc děkuji úředníkům Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří připravili tento materiál v řádu opravdu bych řekl něco málo dnů. Mám samozřejmě k tomu ještě nějakých pár doplňujících dotazů.

Z hlediska sociálních služeb bude moci každý válečný uprchlík, a je to tak správně, čerpat veškeré služby, které se ho týkají, pokud já nevím je imobilní, má hendikepované dítě, senioři a tak dále, takže můj dotaz je, jakým způsobem se připravuje nějaká kompenzace právě pro poskytovatele sociálních služeb, to znamená to obce, kraje, pro nadregionální poskytovatele sociálních služeb, jestli to bude formou nějakých dotací přímo na ty poskytovatele nebo zdali se vypíše nějaký dotační titul na MPSV a každý z těch poskytovatelů se bude o ty finance ucházet sám. Už jenom z hlediska sociálního zabezpečení víme, že v tuto chvíli, pokud je to vypočítáno, tak na 200 tisíc válečných uprchlíků je to v rozpočtu zhruba jedna miliarda.

Pan ministr tady říkal, jakým způsobem jsou připraveni referenti úřadů práce a jakým způsobem komunikují například s bankami proto, aby mohli ten humanitární příspěvek vyplácet přímo na účet a nemuseli tam stát fronty a vyplácet to v hotovosti. Za to chci moc poděkovat, že se myslí i na ně.

Jen prosím a včera jsem to říkal i na výboru pro sociální politiku, abychom mysleli na finanční odměny a ohodnocení těch referentů, kteří jsou skutečně na chvostu žebříčku všech státních úředníků, abychom na ně mysleli i z hlediska této nadměrné práce, kterou dostali už díky zvýšeným cenám energií.

My v Ostravě jsme několik dnů tu závěrečnou - a v Bohumíně také - destinaci, kdy přijížděly vlaky s válečnými uprchlíky a ta zkušenost je skutečně taková, že oni vystoupí, co první chtějí, je najíst se, napít, vzít si nějaké věci, které si s sebou vzít nemohli v rámci humanitární pomoci, která na těch nádražích a v okolí je, jdou se potom ubytovat do těch ubytovacích zařízení, která tady stát podporuje 180 respektive 90 korunami pro dítě, tam vydrží několik dnů, odpočinou si a potom na základě svých dalších kontaktů putují dál, třeba do velkých měst, jako je Praha nebo Brno nebo dál třeba do západní Evropy, kde mají nějaké vztahy a kontakty a rodinné příslušníky.