Já moc děkuji za slovo. Já budu skutečně stručný, řekl bych i věcný. Když jsem včera hledal návrh rozpočtu na rok 2022, tak mi vyskočil březnový tweet pana ministra financí. Já ho tady přečtu: Vláda jednomyslně schválila návrh rozpočtu na rok 2022, schodek 280 miliard, o 100 miliard méně proti návrhu Aleny Schillerové a Andreje Babiše, o 140 miliard méně proti výsledku roku 2021. Jde to i bez zvýšení daní. Toto byl tweet, ve kterém uvedl vlastně do života rozpočet po tříměsíčním rozpočtovém provizoriu pan ministr financí. A v tuto chvíli vidíme, že to neplatí. 

Výdaje v březnovém rozpočtu roku 2022 právě v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí byly navýšeny po rozpočtovém provizoriu na 758 miliard korun. Nyní se navyšují o celých 26,7 miliardy a to na 784 miliard korun právě v kapitole 313 Ministerstva práce a sociálně věcí.

Než se dostaneme k jednotlivým položkám, čím to je. Čím to je? Z tohoto rozpočtu totiž vyplývá několik politik. Rozhodně je to mimořádnou valorizací důchodů, kdy se mimořádně zvedly seniorům, ale i ostatním, například vdovám, vdovcům, invalidům důchody díky zákonu, který je právě pojistkou před inflací. Nicméně tento zákon sám o sobě, protože jsme ho nepoužívali zase tak často, ukázal na nerovnost důchodů, kdy toto inflační navýšení se právě promítne do té zásluhové části a tam potom vznikají velikánské rozdíly mezi těmi nízkopříjmovými důchodci a těmi, kteří mají ten důchod vysoký. A myslím si, že je načase otevřít debatu i v rámci důchodové reformy o navýšení té základní části důchodu. My to v hnutí ANO už diskutujeme, aby jejich přerozdělování bylo jaksi rovnější či například diskutovat klidně i o jiné pomoci, která by důchody u celoživotně pracujících či pečujících důchodců, vyrovnala. V minulém volebním období to bylo, že jsme například přijali za vychované dítě tu pětistovku.

Tématem tohoto volebního období bude určitě tedy v budoucnu důchodová reforma. Pokud se podíváme na nerovnosti v důchodech, které vyhřezly právě díky této mimořádné valorizaci, ale hlavně na demografickou křivku naší republiky, která je v Evropě sice z hlediska porodnosti mírně nadprůměrná, ale z hlediska budoucnosti průběžného důchodového systému nedostatečná, je potřeba podívat se velmi vážně a obezřetně, hlavně tedy motivačně, na podporu rodin. Myslím, že to je právě klíčová otázka zachování stability celého systému. Podpora porodnosti souvisí s celou řadou aspektů, s našimi nějakými hodnotami, které vyznáváme, ale také podporou bydlení, zaměstnávání, školství. My jsme viděli, že prostě tato vláda přidala například přídavek na dítě.

Taktéž to je samozřejmě na podporu prevence rodin proti jejich rozpadu, jejich opaterou a vzkazem politiků, že na rodině, i té širší, záleží a že maminky a tatínkové v tom nezůstanou sami, pokud jim tedy chceme pomoci. Proto mě mrzí, že jsem v materiálech, které předložilo Ministerstvo financí, nevyhledal konkrétní položku týkající se prevence rodinné politiky. Ale domnívám se, že když to bylo v tom minulém rozpočtu na 150 milionech korun, což je opravdu málo, tak to zůstalo stejné.

Podívejme se nyní na ty jednotlivé položky. Tam příjmy se navyšují o 9 miliard, výdaje celkem o 26 miliard korun. Těch 9 miliard, tak to jsou pojistné na důchodovém pojištění a nemocenské pojištění, které jako příjmy do tohoto rozpočtu vzrostly.

A proto mám tady první otázku, pane ministře. Když de facto se navýšily příjmy na odvodech na pojistném, jak je možné, že se najednou navýšily také výdaje na podporu v nezaměstnanosti o 1 miliardu korun? Čím to je? Jestli to není tím, že se tam zase dokládají teď v tuto chvíli možná peníze, které měly marketingově vylepšit právě ten rozpočet, který byl po tom rozpočtovém provizoriu v březnu.

Když se podíváme teď konkrétněji na ty výdaje vedle samozřejmě té podpory v nezaměstnanosti, tak vidíme, že vzrostly výdaje a to dávky důchodového pojištění o 11 miliard korun, kam se promítly samozřejmě řádná valorizace, ale i ty mimořádné valorizace důchodů, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče o 8,5 miliardy korun.

Tam to pravděpodobně, což také nedokážeme rozklíčovat, to udělalo buď navýšení přídavků na dítě a nebo příspěvek na bydlení. To bych také moc prosil, jestli to můžeme nějak rozklíčovat, protože vedle přídavku na dítě a příspěvku na bydlení například rodičovská v tom asi nehrála žádnou významnější roli, protože navýšen rodičák nebyl. Domnívám se, že ani porodné a pohřebné s tím nějakým způsobem nezamávalo. Hlavně mi jde o tu jednu miliardu u té nezaměstnanosti, protože plus minus se samozřejmě nevychýlila nezaměstnanost, která je 3,2 - 3,3 % u nás v České republice.

Pak tady máme dávky nemocenského pojištění, tam ty výdaje vzrostly o tři miliardy korun. Tomu pravděpodobně rozumím, je to z hlediska možná částečně právě té uprchlické krize. 610 milionů tady máme dávky pomoci v hmotné nouzi. Tam se to pravděpodobně odrazilo, domníváme se, u mimořádné okamžité pomoci, ale také jestli je možno rozlišit a rozklíčovat tu částku u příspěvku na živobytí. Potom je tam, tuším, doplatek na bydlení, a ta třetí částka, jak říkám, je mimořádná okamžitá pomoc. To by mě moc zajímalo, a s tím vlastně souvisí ty mé další otázky, že čím vlastně došlo k navýšení výdajů u státní sociální podpory? Bylo to více v rozpočtu u toho přídavku na dítě nebo u příspěvku na bydlení? A u těch dávek v hmotné nouzi zdali to bylo u mimořádné okamžité pomoci? Dávky osobám se zdravotním postižením vzrostly na 320 milionů korun, to bylo pravděpodobně tam také asi doplněno z toho důvodu, že v březnu to bylo nějakým způsobem nedostatečně, nedostatečně nějakým způsobem sanováno.

Také by mě zajímalo, kolik bylo vyplaceno nákladů na humanitární dávku pět tisíc? Poslední čísla mám stará dva měsíce a teď konkrétně to nevím, protože, protože prostě ta aktuální čísla u těch 400 tisíc uprchlíků nemám, kolikrát se to už vyplatilo. To znamená po sobě kolik to dělá. S tím vlastně souvisí i ten solidární příspěvek na ubytování pro ty, kteří těm uprchlíkům pomáhají, a čerpání okamžité pomoci jsem už zmínil.

Další, co mě samozřejmě zajímá, je, že vlastně tato vláda navýšila z hlediska dofinancování sociálních služeb tu částku 3,2 miliardy korun. Je to vlastně v té nižší, řekl bych, bezpečné hranici, kdy jsme bezpečně zasanovali do sociální služby. Ale domnívám se, že to je pořád málo, poněvadž, jak jsem říkal už včera a opakuji to pořád dokola i na výboru pro sociální politiku, tak asociace krajů i asociace poskytovatelů sociálních služeb chtěly 4,5 miliardy a my i v obdobném duchu budeme dávat pozměňovací, pozměňovací návrh, poněvadž se domnívám, že právě s navýšením cen všech energií, inflace a tak dále, to tady pořád do kolečka opakujeme, nebudou moci ty sociální služby vyjít, pokud je nebudou sanovat a dofinancovávat ještě do konce tohoto roku kraje, obce nebo třeba nějaké evropské fondy, což už si ale myslím, že není na pořadu dne, poněvadž se nám blíží konec roku a muselo ty žádosti být předány v roce minulém.

Naopak, za co jsem chtěl poděkovat, tak to je navýšení o 10 % u všech zaměstnanců, například u úřadu práce, které já mám moc na paměti, protože byli vždycky na chvostu těch příjmů ze všech organizací, tak tam vidím, protože úřady práce jsou skutečně... řekl bych, že kolabují právě pod tíhou toho všeho, co tady teď prožíváme, poněvadž jsme na ně opravdu naložili od začátku tohoto roku veškeré, veškeré změny. Mají velkou zodpovědnost, vyplácí kromě všech těch humanitárních dávek a solidárních dávek pro uprchlíky změnu například také u rodičovského příspěvku, změnu u příspěvku na bydlení díky tomu, že se zvýšily normativy.