Dobré pozdní odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové - chce se mi říci - vy, zbývající poslankyně, poslanci, kteří jste tady vydrželi doteď sedět - není vás tady mnoho, je vás tady poskrovnu - k tomuto tématu, které se týká kalamitní situace v lesích ČR.

V mnoha příspěvcích tady zaznívala slova o tom, kdo za to může, zdali byl, či nebyl zanedbán princip řádného hospodáře ze strany vedení jak Ministerstva zemědělství, tak i státního podniku Lesy ČR. Zaznívala zde také slova o tom, že to je největší kalamita od dob Marie Terezie apod. Dovolím si k tomu coby člověk, který stál v minulém volebním období čtyři roky v čele resortu Ministerstva zemědělství, několik poznámek především faktických a opřených o čísla a o fakta.

Pokud hovoříme o té kalamitní situaci, tak když se podíváme na historický vývoj, tak nemůžeme mluvit o tom, že by to byla největší kalamitní situace na území České republiky potažmo historicky na území České republiky příp. Československa. Byly tady kalamity v 70. a 80. letech, což byla i místní kalamita v Krušných horách, kde bylo tehdy postiženo zhruba 82 tis. hektarů, pak zde byla mnišková kalamita ve 20. a 30. letech minulého, 20. století, která postihla zhruba 106 tis. hektarů, a dnes mluvíme o situaci, která se týká 40 tis. hektarů. Tímto ji nechci vůbec zlehčovat. Tím to chci jenom uvést do kontextu, že různé typy kalamit naše lesy postihovaly v minulosti. V okamžiku, kdy člověk výrazným způsobem před 300 a 400 lety začal vstupovat do lesního hospodaření, začal ovlivňovat druhovou skladbu lesů, tak logicky to neslo a nese s sebou určitá rizika, se kterými se v různých periodách vypořádáváme v rámci některých, můžeme říci kalamitních situací.

Dalším výrazným fenoménem je to, že opravdu změna klimatu se nám začíná projevovat v posledních řekněme čtyřech pěti letech. Vidíme opravdu ty extrémní výkyvy počasí, extrémně suché roky s nízkými srážkami, což vede logicky k tomu, že ty rostliny jsou v daleko větším stresu. V situaci, kdy takto postižené a oslabené stresem se prostě zvýší množství kůrovce lýkožrouta, který se v tom teplém suchém roce s mírnou zimou také dokáže vícekrát v roce vyrojit, než v běžném průměrném roce, tak tyto faktory prostě vedou k tomu, že dochází k tomu napadení, dochází k napadení porostů, které chřadnou právě díky extrémně suchým a teplým rokům. Když se podíváte na databázi intersucho.cz, vidíte tam, jakým způsobem se to sucho od roku 2012 a především to vegetační sucho projevuje na území České republiky. Vidíme tam i to výrazně větší postižení především v moravské části České republiky, především krajů Moravskoslezského a Olomouckého.

Musíme se také podívat na to optikou, že podobné problémy, o kterých tady hovoříme a hovořili mí předřečníci, jsou také v okolních státech. Je to především problém celé střední Evropy - Slovensko, Rakousko, Německo, především Svobodný stát Bavorsko a Polsko se potýkají s obdobnou kalamitní situací jako my tady. Taky ten vývoj kopíruje řekněme poslední tři roky a kromě kůrovce se k tomu přidal také výrazný faktor, a to je právě i vliv velkých vichřic, kterých jsme tady v posledních dvou letech mohli zaznamenat na území střední Evropy opakovaně několik. Když tyto všechny faktory shrneme dohromady, tak zjistíme, že pohledem dat v přepočtu na jeden hektar smrkových porostů tyto země střední Evropy mají poměrně vysoké množství těženého kalamitního dříví s tím, že nejvyšší číslo na jeden hektar smrkových porostů má Slovensko, potom je Německo, potažmo Svobodný stát Bavorsko, pak je Česká republika, potom je Polsko a nakonec Rakousko. Říkám to tady proto, že jestliže tady padala občas slova, že Česká republika ten stav nezvládá, že jsme tady něco zaspali a pochybili, tak jsem schválně uvedl i to srovnání např. s už zmiňovaným Německem potažmo Svobodným státem Bavorskem.

Za Ministerstvo zemědělství ve své době, kdy jsem měl za něj zodpovědnost a kdy jsem toto ministerstvo vedl, musím zmínit velký výčet bodů, které jsme udělali. Já jsem vzal s sebou materiály (ukazuje), které se vztahují k problematice kůrovcové kalamity. Nebudu vám je tady předčítat, zabralo by to minimálně hodinu a půl. Ale jsou to materiály, které byly zveřejňovány, které byly předkládány a projednávány na jednáních vlády, jsou to materiály, které říkají, co se v té věci děje od roku 2015, jaká jsou opatření, jaké konkrétní kroky ministerstvo, státní správa lesů na úrovni obcí s rozšířenou působností, ale také státní podnik Lesy ČR dělají. Já si dovolím tady vyjmenovat některé z nich, ty nejpodstatnější, které jsou zaznamenány.

Od roku 2015 došlo k tomu, že se zvyšoval počet zaměstnanců Lesů ČR, docházelo ke snížení velikosti revírů tak, aby revírník měl větší šanci svůj revír zodpovědně revidovat, kontrolovat, reagovat právě na ty napadené lokality v revíru kůrovcem. Došlo samozřejmě na začátku roku 2016 s ohledem na první zkušenosti z kalamitní situace z roku 2015 k úpravě metodického doporučení pro obce s rozšířenou působností, protože právě tito úředníci jsou velice důležitými faktory v tom článku řešení kůrovcové kalamity v jednotlivých regionech. Lesy ČR v řádu desítek miliónů korun investovaly do lapačů, do sítí, do lapáků tak, aby v maximální možné míře předcházely šíření a dalšímu rozvoji kůrovce.

Byl zaveden celostátní monitoring pohybu kůrovce po České republice tak, aby i ostatní vlastníci lesů obecních, církevních a soukromých měli možnost i v situaci, kdy třeba bydlí na druhé části republiky, kontrolovat přes tuto aplikaci, přes toto webové rozhraní to, kde, ve kterých lokalitách je výskyt kůrovce. Došlo také v loňském roce v situaci, kdy se tady výrazným způsobem projevila vichřice v prvním týdnu v srpnu, a to poměrně záhy, k výraznému omezení a následnému zastavení všech těžeb mimo úmyslných. Byla to reakce na krizovou situaci, která se v loňském roce takovým způsobem vyhrotila.

Samozřejmě v posledních třech letech také docházelo a dochází ke změně druhové výsadby dřevin v obnovovaných lokalitách. Jsou dneska lokality, kde výsadba listnáčů je na úrovni 60 % nové výsadby, je to například na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Takže není to, co někdo zmiňuje a říká, že poslední tři roky se tady sází stále ve stejném množství smrk, ale ke změně logicky muselo docházet a dochází. Jenom tady chci ale připomenout, že jsou tady také lokality, mohli by o tom třeba hovořit kolegové z Litovelského Pomoraví, kde zase naopak listnaté porosty také mají své škůdce, také to nese své problémy, není řešením, že se tady z jedné monokultury přejde do jiného typu monokultury, byť pro někoho z laické veřejnosti to může vypadat pozitivně a pěkně.

Došlo také k tomu, že se v rámci soutěžního modelu u Lesů České republiky výrazným způsobem zvýšil počet jednotlivých soutěžně územních jednotek, to znamená velké soutěžní celky, které se soutěžily, se rozdrobily na malé, aby i menší, malé a střední firmy měly šanci v těchto zakázkách uspět, aby nebyly hendikepované velkými bankovními zárukami. Ten nárůst těch jednotek byl zhruba o 60 %. Došlo také k tomu, že jsme od sebe v mnoha lokalitách oddělily pěstební a těžební činnost a ukázalo se, že především v těch zakázkách u pěstební činnosti dokázaly v těchto zakázkách uspět i malé firmy na úrovni živnostníků. Když se podíváme na výčet za poslední tři roky, je mnoho firem, které historicky poprvé vůbec kdy uspěly v zakázkách na pěstební či těžební činnosti. Zhruba 30 % roční těžby u Lesů České republiky se realizuje způsobem aukcí, to znamená aukcí prezenčních nebo elektronických, takže není pravda, že by se všechno prodávalo v modelu jednotné velké zakázky. V loňském roce jsme také udělali přípravu, že se upravily smlouvy, které se soutěžily na tendry od roku 2018, a dneska mají lesy možnost, pokud to vláda, nový ministr a vedení Lesů České republiky využije, díky znění těchto smluv začít využívat i prodej na takzvaném odběrném místě, na óemku, smlouvy to dneska umožňují a je jenom na vůli vlády, jestli touto cestou půjde a tento model začne více propagovat a řešit.

Byla také posílena činnost v rámci vlastních kapacit pracovníků Lesů České republiky. Někdo z předřečníků tady na to narážel, už poslední dva roky se děje to, že z jiných lokalit České republiky se přemísťují lidé do kalamitních oblastí především v regionu střední Moravy, a tito lidé tady likvidují kůrovcovou kalamitu. De facto objem vytěženého kalamitního dříví, které dokážou vytěžit Lesy České republiky díky vlastním kapacitám, je v řádu set tisíců kubíků, není to rozhodně marginální množství, takže to, co někdo zvenku logicky vidí, že bychom si měli dělat vlastními silami, jako Lesy České republiky, to se také v praxi děje, i zmiňované navýšení personální kapacity, které se za poslední tři roky projevilo také v poměrně výrazném objemu.

Byla tady taky zmiňovaná otázka smluv a toho, že tyto smlouvy, řekněme, jsou v krizové situaci určitým hendikepem. Chtěl bych vysvětlit to, že smlouvu vysoutěží subjekt u Lesů České republiky na pět let. Samozřejmě podává nějaké nabídky v nějaké situaci. V okamžiku, kdy dojde k takové situaci jako v loňském roce, kdy díky kalamitě nejenom v České republice, ale v celém regionu střední Evropy, se obrovským způsobem díky zásahu vyšší moci propadne cena dříví. V ten okamžik je to samozřejmě velice komplikovaná situaci pro firmy. Proto se vláda na základě mnou předložených materiálů, doplněných samozřejmě o analýzy celé situace, rozhodla umožnit z pohledu Ministerstva zemědělství, aby firmy, které se rozhodnou odstoupit od těchto zakázek, tento krok mohly učinit. Kdybychom toto neudělali, tak by to znamenalo kolaps celého systému firem, které dělají těžbu v lesích v České republice. Je potřeba si uvědomit, že firmy dělají také těžbu nejenom pro Lesy České republiky, ale také i pro jiné vlastníky. To je popis hlavních bodů, které jsme za tři roky dělali v rámci řešení kalamitní situace.

Teď bych se krátce zmínil, co dělat, jaká hledat řešení, protože to je myslím to podstatné, proč jsme se tady dneska tímto bodem zabývali a zabýváme. Především vyřešit velice rychle nedostatek pracovní síly, protože tady můžeme mluvit o tom, jak to řešit, ale pokud to kalamitní dříví nedokážeme z lesa v řádu dnů, týdnů dostat ven, tak těžko můžeme bojovat s šířením kůrovce do jiných lokalit. Je to samozřejmě i otázka logistická, dopravní infrastruktura, ČD Cargo, následně potom také dokázat opravit poničené komunikace, které jsou často i v jiném majetku než státu. Je to také otázka řešení finanční situace u vlastníků těchto lesů, a nejenom soukromých, ale i obecních, protože ti dneska dost často mají ztráty. Pokud jsou to vlastníci, kteří mají prakticky veškeré své plochy v kalamitní oblasti, tak se potýkají s velkými problémy. Tady by stát měl pomoci, podobně jako to udělalo Bavorsko nebo Rakousko, kde to dokázali udělat v řádu měsíců.

A pak také pomoci řešit otázku přesyceného trhu s dřívím. Tady vidím několik možností kromě již zmiňovaného mokrého skládkování, což je dočasné řešení, to je odložení problému do budoucna, především využití zpracování dřeva. Zazněla tady biomasa. Já bych přidal i takové řešení, jako je například snížení DPH na dřevo, dřevní pelety, palivové dříví, brikety, stavební materiál a dřevo jako takové do nejnižší snížené sazby 10 % DPH, abychom podpořili zpracování a využití dřeva na území České republiky, abychom zlevnili tyto materiály, aby je lidé více využívali, protože polovinu objemu dříví vytěženého na území České republiky vyvezeme v podobě kulatiny, kterou prakticky nezpracujeme, nepřidáme tam žádnou přidanou hodnotu, do zahraničí. Tento návrh budu navrhovat v rámci druhého čtení u novely zákona o DPH, abychom tyto věci podpořili.

Z dlouhodobých řešení - některé tady už byly zmíněny. Jsou to legislativní změny, především novely lesního zákona, mysliveckého zákona, případně vzniku zákona o státním podniku Lesy České republiky, novelizace krizového zákona a samozřejmě je taky velice důležitá diskuse o úloze lesů v České republice jako takových, o nastavení dostatečně motivační podpory pro vlastníky lesů, aby dokázali i ve větší míře plnit důraz na řekněme ekologickou přínosnost lesů jako takových, nikoliv jenom na hospodářskou, nicméně tyto dvě by stále měly být v symbióze, neměly by se vylučovat, přece jenom ti vlastníci lesů v České republice také očekávají, že tento majetek budou spravovat a provozovat se ziskem, a takto by stát k tomuto problému, této záležitosti měl přistupovat.

Dovolte mi ještě se ve stručnosti krátce vyjádřit k otázce některých usnesení. Já si myslím, že docela podrobně a odborně se před 14 dny k tomuto tématu vyjádřil zemědělský výbor Poslanecké sněmovny, kde usnesení, které bylo přijato, je na myslím si velice odborné úrovni, s jasnými úkoly pro Ministerstva zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu a samozřejmě pro celou vládu, protože to nejsou jenom konkrétní úkoly, je to také otázka zabezpečení financí ve státním rozpočtu i pro příští rok. Myslím si, že toto usnesení má opravdu svou kvalitu. Nevím, nakolik některá usnesení, která tady byla načítána s poměrně hodně podrobnými úkoly, je vhodné přijímat tady, na tak širokém plénu Poslanecké sněmovny.

Děkuji za pozornost a doufám, že Lesy České republiky se budou těšit lepší kondici a lepšímu zdraví. Lesu zdar.