Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, já mám k tomuto jednání této mimořádné schůze a k navrženým bodům několik důležitých poznámek. A musím říci, že když jsem tady poslouchal vystoupení např. pana ministra zdravotnictví, tak jsem měl pocit, že jsem v těch prvních dnech a týdnech měsíce března žil asi v jiném státě a spolu se mnou tisíce pracovníků v sociálních a zdravotních službách, protože on to tady prezentoval, jako kdyby všichni od počátku covidové pandemie měli dostatek všech ochranných zdravotních pomůcek a všechno bylo zalité sluncem, ale realita byla jiná. Byla jiná ještě počátkem dubna, kdy se tady ještě dořešovaly otázky zabezpečení pracovníků v sociálních službách, v terénních sociálních službách, kdy se řešila vůbec určitá pravidla pro to, jakým způsobem v těchto zařízeních fungovat. Dokonce tady docházelo k nonsensům, kdy se pacienti, kteří byli pozitivní COVIDem, vraceli do těch zařízení bez nějakých speciálních režimů atd.

Byl bych velmi rád, aby k tomu bodu číslo 1, který zní Vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru na území České republiky a opatření k prevenci druhé vlny, kdyby k tomu vláda zpracovala materiál. Slyšet tady vystoupení, která tady říkají jednotliví ministři, já je chápu, rozumím tomu, oni se snaží odprezentovat maximální nasazení, které oni a jejich kolegové a tisíce lidí v terénu odváděli, a za to dobré, co se podařilo, jim chci poděkovat. Nebylo to jednoduché a nezávidím nikomu, kdo byl v těchto týdnech, měsících členy vlády a ve vedení resortů na úrovni náměstků apod. Tomu rozumím. Ale velmi bych byl rád, aby tady byl opravdu otevřený kritický materiál, který bez potřeby píárově lakovat věci na růžovo by popsal, jak se ty věci odehrávaly. Aby to byla analýza, u které si otevřeně řekneme: Tady se nám ty věci nepovedly. Protože jestli tady třeba i férově pan ministr vnitra Hamáček řekl, že on 2. března navrhoval na vládě, aby vláda vyhlásila nouzový stav, aby začal už od 2. března jednat centrální krizový štáb, tak je logické si říct - to asi byl moment, kdy se špatně rozhodlo. A to, co tehdy premiér udělal, že odložil o více než dva týdny centrální krizové řízení, bylo špatné rozhodnutí. A těch momentů bychom našli celou řadu. Celou řadu bychom našli také v otázkách právě zásobování ochrannými zdravotními pomůckami. A nejenom já, ale i lidé, kteří pracovali v první linii, občané, by velmi rádi chtěli slyšet, jak by to případně bylo v budoucnu. Budou tady opět dvě ministerstva, která budou zásobovat Českou republiku ochrannými zdravotními pomůckami, anebo už jsme se poučili? A bude tady jedno ministerstvo, které bude mít pravomoce a bude mít zodpovědnost a bude řešit logistiku jednotně, abychom tady nečetli dohady ministrů někdy před půlnocí na Twitteru, kdo koho kdy zítra bude zásobovat a kdo kam pojede.

Byl bych také velmi rád, abychom dokázali v tomto materiálu reflektovat i zpětnou vazbu od právě lidí, kteří v té první linii byli, ať už to byli lidé v rámci Záchranné služby, lidé pracující ve zdravotních službách, v nemocnicích, v sociálních službách atd. Takže se velmi přimlouvám za to a budu o to i písemně žádat pana premiéra a vládu, aby takový souhrnný materiál, který udělá analýzu dosavadního průběhu a především řekne, v čem byla ta kritická místa, kde jsme mohli postupovat lépe a vzejdou z toho doporučení pro případnou budoucnost, kterou si nikdo nepřejeme, ale která může přijít.

Byl bych také rád, aby v tom také zaznělo, v tom materiálu, jestli se budou aktualizovat pandemické a krizové plány v rámci České republiky a působnosti jednotlivých ministerstev. Jestli tedy z toho vzejdeme podstatně lépe připraveni na tu druhou vlnu. Pak je tady samozřejmě ten druhý bod, a to je otázka skupiny občanů, kterým se nedostalo pomoci. Já bych to rozdělil na dvě kategorie.

Jedna kategorie, nedostalo pomoci těm, kteří řešili nedostatek zdravotních pomůcek. Já teď nechci mluvit jenom o zdravotnických zařízeních, ale na mě - a věřím, že i na ostatní poslance - se obraceli lidé, kteří měli doma v péči třeba osobu, která má sníženou imunitu, onkologického pacienta nebo pacienty, kteří musí jezdit například pravidelně na dialýzu atd. A tito lidé řešili, že neměli oni ochranné zdravotní pomůcky. A neměli si kde jít o ně požádat v těch prvních týdnech. Takže aby ten celý zdravotní systém pamatoval i na ty pacienty, kteří jsou dlouhodobě v nějakém typu domácí péče, na jejich blízké, aby ti byli zahrnuti do plánu, kdy víme, že na tyto lidi musíme pamatovat a dodat jim ochranné zdravotní pomůcky.

A pak je ta druhá skupina lidí, a to je otázka nedostatku té případné ekonomické pomoci. Podle mě stále jsou tady bílá místa na mapě. My jsme za KDU-ČSL už na konci března upozorňovali na lidi, kteří jsou na ošetřovném, a na to, aby se zvýšilo ošetřovné na 80 %. Upozorňovali jsme na OSVČ, OSVČ na vedlejší činnosti, malá eseróčka, lidi na dohody a k dnešnímu dni, ano, většina z toho je vyřešena, ale třeba živnostníci na vedlejší činnosti i do dnešního dne vyřešeni nejsou. Pořád mně do mailové schránky píšou lidi, kteří pracovali na 0,3, 0,4 úvazku a třeba i o tu práci teď dočasně přišli a měli jako doplněk svých příjmů částečnou činnost jako OSVČ. Nemají žádnou kompenzaci.

Nebo lidí, kteří nedostali ošetřovné proto, protože z nějakých důvodů měli určitý nedoplatek, exekuci apod. Oni jsou v situaci, kdy řeší nějaký problém, teď přišel výjimečný stav nebo výjimečná situace, která dále propadla jejich příjmy a oni si nesáhli na tu pomoc, kterou stát nabízel. Já bych byl velmi rád, aby i z hlediska právě té ekonomické, finanční pomoci firmám, lidem, rodičům, samoživitelkám, abychom dokázali nastavili pravidla, která budou dopředu zřejmá, transparentní a budeme vědět, že nikoho nenecháváme propadnout sítem v situaci, kdy třeba omezujeme jejich možnost výdělku.

Byl bych také rád, aby k tomu bodu III Informace vlády o nákupech zdravotnického materiálu a (nesroz.) v soukromých firmách či jiných zvažovaných intervencích, aby zazněla jasná strategie. Tady pan ministr Vojtěch argumentoval o tom, ať se podíváme, jak nakupovali jiní, ostatní a podobně, ale já, když jsem třeba včera poslouchal ve Dvaceti minutách Radiožurnálu předsedu Nejvyššího kontrolního úřadu, tak ten jasně říkal, že i v dobách stavu nouze platí to, že se tady musí ti, kteří objednávají zdravotní pomůcky či jiné pomůcky, chovat v rámci zákonů České republiky o hospodaření s majetkem státu, o principech péče řádného hospodáře.

A byl bych rád, aby tady byly nastaveny kroky, které povedou k tomu, že budeme vědět, v zákoně o veřejných zakázkách máme nastavené limity, mantinely pro to, aby ve stavu nouze ministři a jejich resorty objednávali s těmito principy péče řádného hospodáře. Abychom věděli, že vláda po této první vlně má navázané kontakty s českými firmami, s kterými. A víme, kolik třeba v případě podzimu budeme schopni toho zdravotnického ochranného materiálu zabezpečit z vlastních zdrojů. Toto bych byl rád, aby prostě bylo také černé na bílém popsáno, abychom věděli, že příště nebudeme nakupovat za 10 či 12 miliard korun z Číny, ale že budeme velkou část těchto peněz schopni investovat u našich domácích výrobců. A že třeba ti výrobci mají vyčleněné kapacity a mají nějakou dohodu se státem, že jsou schopni potom nějaký objem, ať už jsou to respirátory, roušky, ochranné obleky a další, že jsou schopni to dodat.

Pokud jde o ten čtvrtý bod, musím říci, že vyšetřovací komise v Poslanecké sněmovně mohou vést buď k tomu, že dojdou k nějakému závěru, kdy se popíše mnoho stran papíru, ale nic z toho není, nebo dojdou k závěru, kdy to vyústí v podání trestního oznámení. Já jsem ten druhý závěr už udělal před třemi týdny, kdy jsem to trestní oznámení podal se spoustou podnětů k prošetření. Jsem také rád, že i třeba pan premiér hovořil o tom, že je nutné, aby se ty nákupy prověřily, aby kolem toho nebyla pachuť a aby ty nejasnosti se vysvětlily.

Takže tolik několik pohledů na to, jak bych byl rád, aby vláda přistoupila k tomu vyhodnocení té první vlny, poučení se z toho, co se stalo, abychom dokázali být lépe připraveni. A asi bych to celé uzavřel tím, že když třeba například v oblasti vysokorychlostních železnic kupujeme dokumentaci a know-how od kolegů z Francie, kteří s tím mají desítky let zkušeností, tak já bych byl rád, abychom se zaměřili na to know-how v této oblasti boje s COVIDem od Taiwanu.

Tady padlo několikrát v těch předchozích vystoupeních slovo chytrá karanténa. Přiznám se, může někdo odprezentovat výsledky chytré karantény za poslední týdny? Může někdo říct, v čem konkrétně chytrá karanténa dnes pomáhá zvládat situaci v lokalitě dolu OKD? Mluví se o tom, ale já se přiznám, neviděl jsem černé na bílém nějaké konkrétní výsledky z tohoto. A byl bych rád, abychom se poučili od států, které už to zvládly, které se poučily z epidemie SARS a Taiwan je evidentně tím, který dokázal ochránit nejenom zdraví svých obyvatel, ale i jejich ekonomiku a jejich životní úroveň a jejich základní, řekněme, životní potřeby.

A myslím si, že z toho můžeme hodně čerpat. Nemusíme vymýšlet věci úplně nové, ale já mám pocit, že tady prostě o tom dobrém příkladu z Taiwanu se moc nemluví. A byl bych také rád, kdyby vláda v rámci zahraniční politiky měla tu odvahu a férovost říct - jestliže tady nějaký stát, který v této oblasti je dobrý, tak by bylo dobré říci, že by měl v rámci Světové zdravotní organizace mít přístup tyto věci na těch fórech obhajovat, vysvětlovat a nikoliv proto, že je tady zadání politiky Číny, která Taiwan nechce ani na půdě WHO, tak abychom k tomu mlčeli. Děkuji za pozornost.