Vyvolali i diskusi o odchodu zkušeného primáře Jana Procházky z jihlavské nemocnice a o tom, že Středočeši kvůli ochraně nádrže Švihov chtějí omezovat hospodaření vysočinských zemědělců až na 90 000 hektarech půdy.

Krajská správa a údržba silnic chtěla z krajského rozpočtu navíc jak 50 milionů na opravy silnic po zimě, tak i dalších 38 milionů. To druhé radní pro dopravu Jan Hyliš zdůvodnil nečekaně silnou zimou. „Zimní údržba by se ale měla plánovat na takovou zimu, která byla dřív normální,“ reagoval předseda lidoveckých zastupitelů Jaromír Kalina, kterému vadilo i nepřehledné zdůvodnění navýšení.

Předseda Finančního výboru Miroslav Houška navrhl schválit pouze 50 milionů na silnice. „Tak s tím souhlasila i většina Finančního výboru, dalších 38 milionů korun odmítlo devět z nás a čtyři se zdrželi,“ řekl Houška. Následovalo vysvětlování radního pro dopravu Jana Hyliše, které za nesrozumitelné označil sám hejtman Běhounek. Pak došlo ke zmatenému hlasování, kdy někteří netušili, o čem hlasují. Navíc komunisté změnili původně negativní postoj z finančního výboru a návrh podpořili.

Lidovci také kritizovali nátlakový způsob prosazování Veřejné dopravy Vysočiny (propojení různých typů dopravy). Mají k dispozici i petici proti rušení některých spojů. Vadí jim, že na setkání místo členů rady kraje jezdí spíš zástupci projektantů. „I obce jsou krajem stavěny před změny spojů jako před hotovou věc. Dopravci by asi chtěli přinutit děti, aby jezdily jinam do školy, nebo seniory, aby jezdili jinam k lékaři, a přitom by se naopak oni měli přizpůsobit místním zvyklostem,“ doplnil zastupitel Houška. Podobnou zkušenost mají i zastupitelé Pavel Janoušek a Josef Herbrych.

Lékař Vít Kaňkovský se ptal vedení kraje, proč v době nedostatku lékařů musel z jihlavské nemocnice odejít zkušený primář Jan Procházka. „Chápu rozhodnutí ředitele nemocnice sloučit primariáty. Ale nechápu, proč musel pan primář odejít formou „dohody pro nadbytečnost“, když v nemocnici chtěl zůstat jako lékař,“ uvedl Kaňkovský. Reakce ředitele nemocnice Lukáše Veleva Kaňkovského neuspokojila – zvlášť když i hejtman Jiří Běhounek přiznal, že na věc má jiný názor než ředitel Velev.

Kaňkovský se zajímal i o další osud Ústavů sociální péče, které procházejí transformací. „Chtěl bych poprosit, abychom dostali koncepci etap transformace na toto volební období, abychom o tomto procesu mohli lépe rozhodovat, protože jsou to poměrně velké investiční i provozní náklady,“ řekl.

Zastupitelé KDU-ČSL také vyvolali diskusi o tom, jak se Vysočina může bránit snaze Středočeského kraje zpřísnit ochranná pásma přehrady Švihov, což by omezilo hospodaření zemědělcům až na 90 tisíci hektarech půdy. Diskuse se pak vyhrotila až k vyjádření, že obyvatelé Prahy a Středočeského kraje by asi nejradši Vysočinu zatravnili a vylidnili, jen aby měli čistou vodu.