Tento stav KDU-ČSL považuje za hazard s důvěryhodností České republiky. Co nejrychlejší dosažení 2 % HDP výdajů na obranu je v zájmu bezpečnosti a zajištění příslušnosti naší země do západního i atlantického společenství.

„Jsme si vědomi své spoluodpovědnosti a budeme pokračovat v našem tlaku na zvýšení obranyschopnosti naší země,“ řekl Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL.

KDU-ČSL ve svém programu hovoří o navyšování výdajů až k 1,5 % a podpořila dohodu parlamentních stran o perspektivě navýšení na 2 %, kterou však odmítla ČSSD. Proto poslanci KDU-ČSL iniciovali kompromisní návrh koalice k dosažení alespoň 1,4 % v roce 2020. Ani toto však Ministerstvo obrany neplní a dlouhodobě ignoruje.

„Nesouhlasíme s prodlužováním horizontu naplnění spojeneckých závazků až na rok 2025. Tento návrh vnímáme jako alibistické odkládání naší odpovědnosti na další dvě volební období a na další vlády. Odpovědnost za rozhodnutí v roce 2017 je naše odpovědnost. Požadavek, aby spojenci v NATO splnili závazek 2 % HDP výdajů na obranu, znovu po svém nástupu do funkce formuloval americký prezident Donald Trump,“ řekl Ivan Gabal, místopředseda Výboru pro obranu.

KDU-ČSL považuje za nezbytné a možné zpracovat závazný plán přechodu k obranným výdajům 2 % HDP v časovém horizontu 2022 – 2023 s těžištěm v příštím volebním období tak, abychom vzestup rozpočtově zvládli a dokázali výdaje proměnit do růstu obranných kapacit.

„Při dodržení odpovědného a realizovatelného obranného plánování lze kumulované prostředky efektivně vynaložit na růst bojových schopností naší armády podle článku 3 Severoatlantické smlouvy. Tím se zavazujeme k plnění kolektivní obrany NATO rozvojem vlastních schopností obrany,“ dodal Gabal.

Závazný plán zvyšování obranných výdajů je podle KDU-ČSL třeba předložit na příštím pravidelném setkání vysokých představitelů členských zemí NATO již nyní v květnu a následně začít s jeho plněním rozpočtem na rok 2018.