Kalousek (TOP 09): Dosud jenom dvě vlády nenavrhovaly výdajové limity zvýšit

08.09.2016 14:20 | Zprávy

Projev na 49. schůzi Poslanecké sněmovny dne 8. září 2016: K návrhu na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018

Kalousek (TOP 09): Dosud jenom dvě vlády nenavrhovaly výdajové limity zvýšit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek

Dámy a pánové,

jakkoliv můj apel bude zbytečný, rád bych alespoň připomněl historii vůbec toho instrumentu, který se jmenuje střednědobé výdajové rámce.

Byl domluven na jednání sociálně demokratickým premiérem Vladimírem Špidlou v roce 2003 v Kolodějích, kde se domlouvaly některé prvky nezbytného postupného ozdravování veřejných rozpočtů a implementován do právního řádu na návrh sociálně demokratického ministra Mertlíka. Je to velmi důležitý instrument za předpokladu, že ho nebereme formálně, ale že k němu přistupujeme skutečně věcně.

Ta úvaha je jednoduchá. Vláda si na tři roky naplánuje nezbytné výdaje, které jí Parlament schválí tak, aby byl únosný deficit, nebo aby byl deficit takový, jaký bude Poslanecká sněmovna svojí většinou pokládat za únosné. Za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet lépe, než se předpokládalo, tak jsou ty výdaje ale zastropovány a veškeré vyšší příjmy jsou používány k vylepšení salda, nikoliv ke zlepšení výdajů.

Do té doby totiž střednědobý výhled byl opravdu plánován jenom v saldě, to znamená v relativním čísle. A od roku 2004 tehdejším rozhodnutím Poslanecké sněmovny, a dalo se to do zákona 218/2000 Sb.,o rozpočtových pravidlech republiky, se zastropovaly i ty výdaje. A říkali jsme si - udělali jsme významný krok dopředu, protože budou-li vyšší příjmy, budeme mít nižší deficit, než jsme plánovali.

Fór je v tom, že byly jenom dvě vlády, které ty výdajové limity nenavrhovaly zvýšit. To byla Topolánkova a Nečasova. Ta samá vláda, která zavedla do zákona výdajové limity, je ještě v tom volebním období dvakrát zvedla. Pro vaší informaci. Kdyby Paroubkova vláda respektovala výdajové limity, mohli jsme mít vyrovnaný rozpočet v roce 2007. Jenom kdyby je respektovala, kdyby nedělala nic jiného.

Bohužel Sněmovna se chystá k témuž, aniž by pro to byl jediný racionální ekonomický důvod. V okamžiku, kdy máme na stole vyšší příjmy, než jsme očekávali, abychom dodrželi deficit, nemáme politickou odvahu na to, abychom ty příjmy použili ke snížení deficitu, ale chceme je prostě za každou cenu utratit. Pod heslem, když ty peníze máme, proč bychom je neutratili. Ale my je prosím pěkně nemáme, my si stejně budeme muset půjčit. Mohli bychom si půjčit méně, kdybychom měli tu disciplínu, se kterou výdajové limity byly vkládány do rozpočtových pravidel republiky.

Tak jak se k nim chováte, v tom zákoně nemají vůbec žádný smysl. To je jenom formální otázka. Prostě jsou tam nějaké výdajové limity. No, my si je stejně každý rok změníme. To je popření významu toho instrumentu, který do toho zákona byl dán a především je to popření základu rozpočtové odpovědnosti, které by Poslanecká sněmovna měla mít. Doporučuji neschválit, doporučuji zamítnout.

Děkuji.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Dálniční známky a elektroauta

Dobrý den, pane poslanče, vidíte alespoň náznak logiky v tom, že elektroauta jezdí po dálnicích zadarmo? Copak ony neopotřebovávají povrch vozovky stejně jako auta se spalovacími motory, a to v řadě případů i víc díky těžké baterii? Děkuji za odpověď.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nový (TOP 09): Co je špatného na tom, že by se platy politiků měly odvíjet od stavu ekonomiky?

17:17 Nový (TOP 09): Co je špatného na tom, že by se platy politiků měly odvíjet od stavu ekonomiky?

Projev na 126. schůzi Poslanecké sněmovny 15. ledna 2025 k zákonu o platu a dalších náležitostech, s…