Letošní rok je prvním rokem od roku 2019, kdy nejsou rozpočtovány žádné mimořádné výdaje (covid, kompenzace energií). Předpokládá se mírný růst a mnohem nižší inflace. Prostě “normální ekonomické časy”. Přesto do něj vstupujeme se schváleným deficitem centrální vlády 270 miliard.

To je vážný strukturální problém, příznak vážné nemoci. Označovat takový stav jako “zdravé veřejné finance” je nejen nepravdivé, ale i neodpovědné a nebezpečné. Vyvolává to dojem, že problém vlastně neexistuje a není třeba ho nějak zásadně řešit  Jeho neřešením se přitom odsuzujeme k fatálním důsledkům.

Nemocného neuzdravíme tím, že mu budeme tvrdit, že je zdravý. Uzdravíme ho tak, že nemoc pojmenujeme a budeme ji léčit, i když léčba nemusí být vždycky příjemná. Důsledky neléčení a bláhové chlácholení, že pacient je zdráv, bývají však neskonale horší.