Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, jenom stručný komentář k návrhu pana místopředsedy Okamury. Jakkoliv se někteří z nás snaží vyvolat dojem, že máme autokratický systém poloprezidentského charakteru, mám za to, že náš ústavní systém je systémem parlamentní demokracie. K jeho základním atributům patří důsledné oddělení moci výkonné, zákonodárné a soudní. Kdo je vlastníkem toho či onoho majetku v případě sporu, přísluší výlučně do rozhodování moci soudní.

A já chci varovat před tím, abychom se nechali vlákat do pasti, před návrhem, že moc zákonodárná by měla přezkoumávat a diskutovat soudní rozhodnutí v téhle věci. Ne proto, že bychom na to ten či onen neměli mít ten či onen názor, to každý mít můžeme, ale jako instituci, jako Poslanecké sněmovně, nám do toho vůbec nic není. A pokud o tom prostě tuhle diskuzi podstoupíme, tak vyrobíme velmi nebezpečný precedens ingerence jedné demokratické moci do moci druhé.

Zvlášť pokrytecké mně to připadá v situaci, když to navrhuje poslanec, který hlasoval pro zdanění církevních náhrad církvím a Federaci židovských náboženských obcí. Já neznám jediný případ, kdy by soudní rozhodnutí diskriminovalo nebo okradlo restituenta, který prodělal holokaust, nebo i jeho potomek, ale znám konkrétní hlasování konkrétních poslanců, kteří okradli Federaci židovských náboženských obcí v rozporu s dobrými mravy a právním řádem. V tomto případě to snad není ani okradení již jednou okradeného, ale okradení zavražděného. Tak od těchto kolegů je takováhle argumentace opravdu mimořádně pokrytecká.

Děkuji. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)