Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády,

dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu KDU-ČSL k žádosti vlády ČR o prodloužení doby trvání nouzového stavu v České republice. Poslanecký klub KDU-ČSL je na základě dosavadního epidemiologického vývoje připraven dnes podpořit prodloužení nouzového stavu o 14 kalendářních dnů. Na základě diskuse zde v Poslanecké sněmovně pak případně až do 30. dubna tohoto roku. My jsme se tak rozhodli na základě složité a důkladné diskuse v rámci našeho poslaneckého klubu, ale i s našimi odbornými analytiky, jsme přesvědčeni o tom, že v tuto chvíli není důvod prodlužovat nouzový stav až do 11. května, byť chápu důvody, které tady zmínil předseda Ústředního krizového štábu pan ministr Hamáček.

My jsme připraveni se kdykoli k otázce prodloužen nouzového stavu vrátit, ale jsme přesvědčeni, že je potřeba vnímat také rizika, která jsou s trváním nouzového stavu spojena. My jsme podpořili užití institutu nouzového stavu od 12. května a podporujeme naprostou většinu preventivních opatření, která vláda v tomto směru zavedla. V tomto nemáme žádnou výraznější kritiku. Ale nevidím v tuto chvíli důvod a nevidí to ani moji kolegové, abychom, pokud tady máme za 14 dnů možnost se opět potkat, se na základě nových dat k záležitosti nouzového stavu nevrátili, a bude-li to nutné, klub KDU-ČSL je připraven znovu o tom jednat a případně podpořit další prodloužení. Ale není v tuto chvíli za nás důvod to dělat už teď v tuto chvíli, protože každý den prodloužení nouzového stavu je výrazným zásahem do demokraticky fungující společnosti. Má to výrazné dopady ekonomické, sociální, ale i zdravotní.

Chtěl bych tady zmínit jeden příklad toho, jakým způsobem nouzový stav zasahuje do života české společnosti, a není to kritika, je to jenom potřeba k uvědomění si toho, jak ta situace vypadá. Není to přímo souvztažné s nouzovým stavem, ale s těmi opatřeními, která vláda v režimu nouzového stavu přijímá. Já jsem jako lékař, a jsou na tom i moji kolegové, dennodenně v tuto chvíli konfrontován se situací, kdy musíme rozhodnout, které zdravotní výkony jsou v tuto chvíli odložitelné a které nikoli. Vláda vydala nařízení, že máme v tuto chvíli ve zdravotnických zařízeních plánované výkony odkládat, a zase to není kritika, epidemiologický vývoj byl takový, že bylo potřeba takovýto krok udělat. A my, kteří děláme medicínu, víme, že je celá řada výkonů, které lze odložit o týden, o dva, o tři, možná o čtyři, a většině pacientů nehrozí žádná zdravotní újma. Ale pokud se ten stav bude prodlužovat déle, tak pak se již dostáváme do poměrně nekomfortní situace, a to jak po stránce medicínské, tak po stránce etické, a taky po stránce právní.

A tady je potřeba vnímat obavy řady českých občanů, řady českých pacientů, kteří trpí například onkologickými onemocněními, ale týká se to také třeba kardiaků, lidí s roztroušenou sklerózou, lidí po míšních úrazech. A těch diagnóz bychom našli celou řadu. Všichni zdravotníci v tuto chvíli dělají maximum pro to, aby u žádného z těchto pacientů nedošlo k újmě. Ty zdravotní stavy jsou posuzovány velmi individuálně a ta snaha zdravotníků, aby nedošlo k žádné prodlevě, je tady maximální. Nicméně řada těch léčebných i diagnostických úkonů se přece jenom odkládá. A tohle nelze dopustit do nekonečna.

Takže i to je jeden z důvodů, proč bychom o institutu prodlužování nouzového stavu měli uvažovat i v tomto kontextu a vidět i tato zdravotní rizika. Jsou tady pacienti, které neohrozí koronavirus - nebo možná je ohrozí - ale pro ně mnohem větší ohrožení je, pokud jim nebude v určitém časovém horizontu proveden konkrétní léčebný či diagnostický úkon. Tolik za mě jako zdravotníka k těm určitým kontextům, které je potřeba z hlediska dalšího prodloužení nouzového stavu vidět.

Také je potřeba vidět tvrdý ekonomický dopad. O tom se tady mluvilo už mnohokrát. Já nejsem ekonom, nicméně všichni víme, že to přistání po krizi z hlediska ekonomiky bude velmi tvrdé. A toto je potřeba vnímat. Není to v tuto chvíli určitě na prvním místě, ale těm rizikům, které z toho vyplývají, se opět nemůžeme vyhnout. A opět jako zdravotník si nemohu odpustit ten kontext se zdravotnictvím.

Už v tuto chvíli existují modely, které říkají, že propad ve veřejném zdravotním pojištění jenom pro tento rok bude mezi 30 až 40 miliardami korun. To je velký zásah, který v tuto chvíli zdravotní pojišťovny jsou schopny pro rok 2020 pokrýt ze svých rezerv. Ale pak tady nastává velké ale. Zdravotnická zařízení právě těmi opatřeními v důsledků koronavirové krize omezily svoji produkci, svoji výkonnost, někde až o tři čtvrtiny, v řadě zdravotnických zařízení až o tři čtvrtiny. Přitom ty fixní náklady jim zůstávají. Navíc jsou tady zvýšené náklady na léčbu pacientů s koronavirem. V průběhu dalších měsíců tohoto roku jistě některé ty zdravotnické zařízení některé výkony doženou, ale rozhodně ne do 100 %.

A pak přijde ta krizová situace, která nastane někdy v červnu příštího roku, kdy těm zdravotnickým zařízením přijde vyúčtování od zdravotních pojišťoven. A v tu chvíli nastane ta kritická fáze, kdy bude potřeba nějakým způsobem těm zdravotnickým zařízením pomoci. A já v tomto ohledu navrhuji vládě, aby se tím už v tuto chvíli zabývala a aby připravila návrh na valorizaci plateb za státní pojištěnce pro rok 2021. My jsme to s analytiky spočítali a v tuto chvíli vidíme jako potřebné ­- a tak to navrhuji vládě - aby vláda připravila návrh na valorizaci plateb za státní pojištěnce pro příští rok o 500 korun. To je právě ta částka, která by nám při skoro šesti milionech státních pojištěnců zasanovala tu ztrátu, která bude ve financování českého zdravotnictví. A samozřejmě ta ztráta může být ve finále ještě větší.

Takže ještě jednou opakuji, klub KDU-ČSL chce spolupracovat s vládou a spolupracuje s vládou při řešení koronavirové krize a jsme připraveni tak činit i nadále. Nicméně si myslíme, že je mnohem lepší prodlužovat nouzový stav postupně, bude-li to situace vyžadovat, než dneska schválit nějaký bianko šek, který si rozhodně nemyslím, že by vláda nějakým způsobem zneužila. Ale každý den nouzového stavu, který nenastane, je pro Českou republiku výhrou.

A nyní ještě několik okruhů otázek a podnětů, které mám k vládě právě k řešení koronavirové krize. Ten první okruh se týká té takzvané inteligentní karantény. Já jako zdravotník mohu říci, že s jejím principem v zásadě souhlasím. Je ale potřeba, aby vláda jednak velmi dobře tento projekt připravila. Vím, že teď probíhá testování. Měli bychom zítra na Ústředním krizovém štábu vidět nějaké první výsledky toho pilotního testování. Ale jsou tam i některé technické problémy, které je potřeba vyřešit.

Princip inteligentní karantény předpokládá poměrně velkoobjemové testování jednak těch vytypovaných osob, ale dále je potřeba periodicky dělat průřezové testování na vzorku populace. A opět jsme se v posledních dnech setkali se situací, kdy řada odběrových míst neměla odběrové soupravy a řada laboratoří neměla testovací kity. Tady je potřeba, aby vláda skutečně na tomto spolupracovala i s českými výrobci, protože například ty odběrové soupravy jsou schopni vyrobit čeští výrobci. A my jsme i Ústřednímu krizového štábu do té pracovní komise dali kontakty na konkrétní české firmy. Takže tady bych chtěl vládu vyzvat k tomu, aby ještě intenzivně na tomto spolupracovala, protože bez dostatečného objemu testování nemůže chytrá karanténa fungovat.

Druhý podnět a dotaz a námět k fungování chytré karantény je ochrana citlivých údajů. Je pro mě velmi překvapivé, že do té pracovní komise, která se zabývá těmi technickými záležitostmi fungování chytré karantény, nebyl přizván Úřad pro ochranu osobních údajů. Pokud se dostáváme do citlivých údajů pacientů, byť s jejich souhlasem, týkajícího se bankovního tajemství, týkající se mobilních operátorů, pak jsou to velmi citlivá data. Všichni vnímáme mimořádnost současné situace, ale nelze za těchto okolností pominout i ochranu osobních údajů. Proto vyzývám vládu, aby člena Úřadu pro ochranu osobních údajů do té komise přizvala.

Potom bych se chtěl ještě zmínit ohledně uvolňování restriktivních opatření. Už to tady také zaznělo. Je to velmi citlivá záležitost, kterou je potřeba velmi seriózně připravit odborným zázemím vlády. Pokud my v předstihu před těmi kroky slyšíme každý druhý den a někdy třikrát za den rozporuplné vyjádření členů vlády, tak to nepůsobí na veřejnost dobře. A to říkám při vědomí toho, že veřejnost v naprosté většině podporuje kroky vlády a to si myslím, že je pro vládu poměrně dobré vysvědčení. Ale pokud pak přijdou znejisťující vyjádření členů toho nejvyššího vedení Ústředního krizového štábu, tak to působí na veřejnost zmatečně a znejisťuje ji to.

Takže tady chci vládu vyzvat, pokud budete chystat - a my vás k tomu vyzýváme - plán uvolňování restriktivních opatření, tak mějte na paměti dvě důležité věci. Za prvé, že je potřeba je připravit po důkladné odborné diskuzi - to nemůže být prioritně politické rozhodnutí - a poté velmi dobře to komunikujte s veřejností. Aby veřejnost byla nachystána na to, jakým způsobem ta restriktivní opatření budou uvolňována.

A pak je tady třeba zdůraznit to třetí. Je potřeba maximálně zajistit ochranu těch rizikových skupin obyvatel - už to tady zaznělo. Jsou to senioři, jsou to pacienti s komorbiditami, je to celá řada lidí, kteří sice nejsou vyšší věkové kategorie, ale mají celou řadu přidružených rizikových chorob. I toto je potřeba, aby vláda jasně řekla, za jakých kritérií dojde k uvolňování těch restriktivních opatření. My nemůžeme tuto společnost držet mnoho měsíců v těch tvrdých restriktivních opatřeních. Ale nemůžeme je také skokově uvolnit. Je potřeba se na to připravit, dát nějakou vizi, která se samozřejmě může, pokud by se ten epidemiologický vývoj negativně otočil, tak může být upravena. Ale vláda se nemůže v tomto směru zbavit zodpovědnosti a nemůže se zbavit toho, aby dala vizi občanům, jak to bude v následujících týdnech a měsících probíhat.

Na závěr mi dovolte ještě jednou zdůraznit, že KDU-ČSL je připravena spolupracovat s vládou. My jsme opoziční strana, v řadě věcí se s vládou neshodneme, ale tato doba, tato situace, je natolik závažná a natolik mimořádná, že nabízíme veškeré své síly k tomu, abychom minimalizovali následky koronavirové krize. A to jak ve zdravotní, sociální, oblasti, tak i v oblasti ekonomické. A jenom vládu vyzýváme k tomu, aby tu naši nabízenou ruku přijala, aby s námi komunikovala a aby ty dotazy, které k nim směřujeme, aby nebrala jako kritiku, ale aby je brala jako dotazy, které nezajímají jenom nás jako politiky, nás je pár, ale které skutečně zajímají širokou veřejnost.

A na závěr i já si dovoluji poděkovat občanům České republiky za to, jak zodpovědně a s velkým pochopením přijímají ta restriktivní opatření a všechno, co je v tuto chvíli omezuje v jejich běžném životě. Musím říci, že jsme to nikdo nezažili, je to situace, která doopravdy je v našich životech poprvé a pevně doufám, že i naposledy. Takže jim patří veliký dík. A také samozřejmě děkuji svým kolegům zdravotníkům, ale i dalším pracovníkům kritické infrastruktury, že s velkým nasazením pracují mnoho nad rámce svých běžných povinností. Patří jim za to velký dík a také si všichni držme palce, abychom tuto bezprecedentní situaci dokázali zvládnout.

Děkuji vám za pozornost.