Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, kolegyně, kolegové,

dovolte mi, abych se také já vyjádřil za klub KDU-ČSL k předložené novele zákona o nemocenském pojištění, který za vládu předkládá paní ministryně Maláčová ve sněmovním tisku 333. Navážu na kolegu Bauera. Podle našeho názoru všichni víme, do jakého tristního stavu se dostal projekt tzv. eNeschopenky. Jak už zde zaznělo, máme v tuto chvíli ve Sněmovně několik sněmovních tisků, které se zabývají elektronizací dočasné pracovní neschopnosti a již zde bylo zmíněno, že mimo jiné zde máme sněmovní tisk 204, kde už dneska také v citované důvodové zprávě se praví řada věcí, ale mimo jiné se zde praví, že projekt eNeschopenky je velmi složitý legislativně i technicky a předkladatelé sněmovního tisku 204 v podstatě odůvodňují zrušení projektu eNeschopenky právě jeho složitostí a nedostatkem času k jeho přípravě. Tolik sněmovní tisk 204, který máme ve druhém čtení. Je tam i zajímavé stanovisko garančního výboru. Nebudu ho zde rozebírat.

A teď se dostávám k tomu, co v tuto chvíli vláda předkládá, a to je nový návrh řešení elektronické neschopenky. Já za sebe mohu říci, že nejsem odpůrce elektronizace ve zdravotnictví. Nicméně vždy si myslím a jsem o tom přesvědčen, že je potřeba dbát na to, aby ta elektronizace ve zdravotnictví, ale i ve veřejné správě byla efektivní. A pokud se zamyslíme nad tím, co v tuto chvíli nám Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá ve sněmovním tisku 333, tak to nelze hodnotit nijak jinak, než jako polotovar. Je zde navrženo to, že budeme mít dva díly dočasné pracovní neschopnosti řešené elektronickou formou. Je to v rámci zrychlení informací směrem k České správě sociálního zabezpečení a také na možnost dotazů zaměstnavatelů. A zbytek těch dílů dočasné pracovní neschopnosti zůstává ve fakultativní podobě. Vláda to uvádí, že to je vlastně první krok, že to je první etapa řešení elektronické neschopenky, ale já se ptám, proč jdeme cestou zase nějakého polotovaru.

Proč nejsme schopni připravit už komplexní normu, která nám zavede kompletní elektronickou neschopenku, která bude projednaná se všemi zainteresovanými subjekty a se kterou bude i v odborné veřejnosti alespoň částečný souhlas.

Co považuji za velký problém, je navržená legisvakance tohoto zákona. Jak už paní ministryně zmínila, účinnost je navržena od 1. 7. 2019. Pokud si uvědomíme, že jsme dnes v prvém čtení tohoto sněmovního tisku, tak i při optimistickém předpokladu nejsme schopni projít celým legislativním procesem dříve než v dubnu tohoto roku. A poté zbude zdravotnickým zařízením a dalším dotčeným subjektům dva měsíce na to, aby se na tuto zásadní změnu připravily. A tady se opět odkážu na důvodovou zprávu, a ta už je k tomuto tisku, kde předkladatelé hovoří, a tady cituji: Vzhledem k zavedení povinnosti ošetřujícího lékaře zasílat rozhodnutí o vzniku a o skončení dočasné pracovní neschopnosti příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pouze elektronicky, lze očekávat, že na tuto skutečnost zareagují i dodavatelé lékařského software.

Za mě to zní logicky. Pokud si někdo nechá udělat software na řešení elektronické neschopenky, tak zcela jistě bude chtít, aby tam byly i ty nadstavby pro budoucí kroky. Ale opět se ptám: Skutečně si myslíme, že ti dodavatelé toho software to stihnou za dva měsíce? A že budou k tomu i motivováni - do doby, než vyjde zákon ve Sbírce zákonů? Pro každé zdravotnické zařízení jsou to další vynaložené finanční prostředky. A kdo si dovolí si to zadat ještě v době, kdy zákon není schválen?

Já osobně nejsem sice velkým znalcem informatiky, nicméně nemyslím si, že naprogramování modulu elektronické neschopenky je nějakým vrcholem programátorského umění, nicméně je potřeba si říci, že těch software, které používají naše zdravotnická zařízení ať už v ambulantní sféře nebo v nemocnicích, je několik desítek. To znamená, to není o naprogramování jednoho software, ale je potřeba si říci, že každé zdravotnické zařízení má jiný software. Samozřejmě některá používají stejný, ale je jich několik desítek v rámci republiky.

Takže já bych se chtěl zeptat paní ministryně, jestli skutečně považuje navrženou legisvakanci za správnou, zda ta dvojkolejnost, do které vlastně dostáváme ta zdravotnická zařízení, kdy možná, tedy i na základě důvodové zprávy, předpokládáme, že více méně donutíme ta zdravotnická zařízení, aby přešla kompletně na elektronickou podobu, tak jestli ji považuje za správnou a uchopitelnou a v praxi splnitelnou. Dále bych se jí chtěl zeptat, zda ty připomínky, které vznášely už tady zmíněné subjekty, a já bych zmínil i další, Lékařská komora, Sdružení praktických lékařů, Asociace nemocnic, Sdružení ambulantních specialistů, zda se všemi těmito subjekty a významnými hráči - jestli to bylo skutečně do detailů prodiskutováno a jestli všechny jejich připomínky byly zapracovány. Podle mého názoru nebyly a tady vzniká obrovské riziko, zvlášť když si uvědomíme, že zavedeme tuto povinnost v letních měsících, že se s tím budou zdravotnická zařízení velmi těžce potýkat a že jim způsobíme další problémy.

A rád bych se zeptal pana ministra Vojtěcha, jako ministra zdravotnictví, kdy Ministerstvo zdravotnictví vznášelo řadu připomínek, zda on nevidí jako významné riziko už dnes pro naše personálně vyprahlé nemocnice, ale i terén, že jim dáme na hrb tento polotovar, kterým se budou muset zabývat, který jim přinese další finanční i časové nároky, jestli skutečně není moudré připravit ten návrh pořádně a posunout tu legisvakanci až od 1. 1. 2020. Považoval bych to za dobrou zprávu a rozumné řešení, protože pokud to uděláme tímto způsobem, tak si připravíme velké problémy. Mimo jiné už řada praktických lékařů avizuje - těch v tom vyšším věku - že pokud tento polotovar schválíme, tak to skutečně bude tou poslední kapkou, aby svoji praxi zavřeli.

Takže já bych chtěl požádat paní ministryni o odpověď na mé dotazy a za klub KDU ČSL avizuji, že budeme zcela jistě navrhovat posunutí účinnost od 1. 1. 2020 i některé další změny v tomto předloženém návrhu zákona.

Děkuji vám za pozornost.