Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Dovolte mi také několik poznámek k tomu prvnímu bodu dnešní mimořádné schůze. Pokud se máme v tuto chvíli bavit o hodnocení té první vlny koronavirové krize v naší zemi, tak si můžeme v některých ohledech říci, že je to ještě brzy, že ještě všechny ty aspekty nedokážeme v tuto chvíli posoudit. Nicméně musím říct, že s radostí za sebe sděluji, že to proběhlo lépe, než jsme si možná v těch prvních chvílích mysleli a než jsme se obávali.

A určitě za to patří dík všem občanům této země, patří za to dík v řadě ohledů i vládě této země a myslím, že i všem dalším, o kterých tady už dneska byla zmínka a já se také o nich zmíním. Oceňuji to, že vláda na začátku té krizové situace, kdy se k nám šířily velmi závažné snímky z Itálie, z Číny, z některých dalších zemí, že zareagovala poměrně rychle a že rychlost i rozsah těch karanténních opatření byly nastaveny jednak velmi rychle a myslím si, že i správně. Možná s některými detaily bych nesouhlasil, ale oceňuji - sám jsem se ocitl v životě v některých krizových situacích a musím říci, že ono to není jednoduché setkáte-li se se situací, se kterou se v této zemi v takovém rozsahu ještě nikdo nesetkal.

Už trošku kritičtější budu k oněm tolikrát skloňovaným ochranným pomůckám. Pan ministr tady hovořil o tom, jak se to všechno skvěle zvládlo. Ano, v těch posledních týdnech už zásobování ochrannými pomůckami, si myslím, běží velmi dobře, ale jsem přesvědčen o tom, že na tom počátku to tak úplně ideální nebylo. Víme, že byl globální nedostatek těchto ochranných pomůcek v celé Evropě a dá se říci, že i v celém světě. Ale už koncem ledna tady pan docent Svoboda upozorňoval na možné nebezpečí. Pak jsme mnozí z nás na to upozorňovali v druhé polovině února a začátkem března a myslím si, že ta připravenost na to mohla být o něco lepší. Asi bychom jich nezískali o mnoho více, ale přece jenom jsme mohli v tomto směru lépe zareagovat.

Také bych se zmínit o tom, že, co se týče toho zásobování, tak ono to nebylo vždycky jenom o tom, jestli mám dostatečný ten absolutní počet těch ochranných pomůcek, ale bylo to i o tom systému distribuce. A jestli se z něčeho máme poučit do té možné druhé vlny - pokud přijde a samozřejmě se obáváme, že přijít může - tak bychom si měli uvědomit, že ta dvojkolejnost, která tady byla - to znamená, že jsme měli dvě ministerstva, která paralelně nakupovala, paralelně distribuovala a potom ve spolupráci s kraji se to teprve dostávalo k těm potřebným - tak tento systém dvojkolejnosti se ukázal jako špatný, neefektivní, neoperativní.

A já bych chtěl velmi vyzvat vládu k tomu, aby připravila pro ty budoucí časy, kdy by se objevila buď druhá vlna pandemie Covidu, nebo nějaká jiné krizová situace, aby to sdružila pod jednu hlavu. Protože v takovýchto krizových situacích to může dobře fungovat pouze v té chvíli, kdy bude jedna hlava, jedny nákupy, jeden systém distribuce, jeden kanál, kterým to bude distribuováno a spolupracováno s kraji. Myslím, že to je jedno velké poučení z toho. A pak odpadnou i ty některé dohady, jestli jedno ministerstvo nakupovalo levněji a druhé dráže, jestli to jedni lépe distribuovali a podobně.