Jak se to pozná? Jednoduše: Tálibán má bílou vlajku s nápisem, kdežto ISIL černou. A na těch „tálibánských“ snímcích byla – to byste neuhodli – černá vlajka.

Nyní však promigrantská propaganda přechází očividně na ještě vyšší level. Tentokrát jde o pro změnu o ochranu afghánských žen před talibánci. Jenže v islámských zemích je přes 600.000.000 žen, od severní Afriky přes Blízký východ až po Indonésii. Zhruba tolik, jako je obyvatel Evropy. Chcete li je všechny zachránit tím, že je odvezete do Evropy, tak potom bych měl otázku, kam chcete odvézt všechny obyčejné Evropany (s výjimkou úředníků EU), aby byli chránění před podobnými šílenci?

Evropa je totiž naše, a o tom, kdo tady bude žít z oblastí nám kulturně i civilizačně velmi vzdálených, nebudou rozhodovat ani bruselští byrokrati, ani naše vláda sama o sobě, ale výhradně zodpovědné úřady po důkladném prověření (a to i všech rodinných příslušníků v rámci spojování rodin) a podle našich zákonů. Tady bych chtěl zdůraznit, že nedostatek údajů k prověření je podle mne dostatečným důvodem pro neudělení vstupního ani pobytového povolení. Takže jeden dovezený tlumočník není důvodem k dovozu dalších 20 „rodinných příslušníků“.

Nicméně vzhledem k tomu, jak se imigrační neziskovky třesou na slíbené peníze EU, které tak velkoryse slíbila Van Der Leyenová na podporu afghánské emigrace (zatímco Američané zmrazili afghánské vklady a MMF zastavilo financování projektů v Afghánistánu) můžeme čekat, že tlak na přijímání Afghánců poroste. A dodejme znovu: že v celé této aféře nejde vůbec o ty ženy, ale o záminku, jak se dostat ke státním a evropským milionům podpory promigračních a tzv.lidskoprávních neziskovek.