Mimochodem – v dnešní době charakteristické, ať už záměrným nebo ne, zmatením mnoha zásadních pojmů včetně nikdy naprostým obrácením jejich původních významů, není od věci připomenout si některé zásadní původní atributy politické pravice: jsou jimi svoboda jednotlivce, základní občanské a politická práva (volební právo, svoboda projevu, shromažďování, sdružování apod.) nedílně spojená s občanskými povinnosti a odpovědností vytvářející ve svém celku společenský řád a právní stát, národní suverenita a tradiční společenské a kulturní hodnoty v oblasti morálky, etiky a rodiny.

Naplňují tyto atributy dnešní ODS či TOP 09?

Co se děje v naší politické scéně? „Nová česká levice“ bojuje usilovně proti ruské účasti v tendru na dostavbu Dukovan, veřejnoprávní media jásají nad vítězstvím socialistického dua Biden – Harrisová. Socialismus (anebo snad spíše maoismus ve smyslu studentských bouří z Francie, Německa a Holandska konce 60tých let minulého století) tentokrát kupodivu přichází nikoliv z Kremlu, ale ze západu.

To vše pod hustou mlhou covidové pandemie, se kterou si (jaké překvapení) evropský socialismus neví rady a stejně jako za minulého režimu nás krmí úžasnými výmluvami.

Například v oblasti unijního nákupu vakcíny, který probíhal bez výběrového řízení, což vedlo mj. ke zvýšení její ceny a znamenalo to i porušení pravidel hospodářské soutěže, která si EU sama stanovila.

Evropská komise tak de facto předala evropský farmaceutický (a zdravotnický) trh dvěma vybraným nadnárodním koncernům. A ty tohoto monopolu okamžitě zneužily, kdy například některým státům, včetně České republiky, razantně snížily ze dne na den objem slíbených dodávek této vakcíny a zpožďuje se i doba jejich dodání.

Před volbami, kdy na jednu stranu finanční rezervy obyčejných lidí mizí jako sníh na jaře a na druhou stranu víc a víc lidí je závislých na „kompenzacích“,  je nástup socialismu víc a víc patrný bez toho, že by generace dnešních čtyřicátníků a mladších si té nápadné podobnosti všimla. Inu, liberální školství posledních 30 let si vybírá svou daň.

Demonstrace, které se objevují nejenom v Evropě, mají několik pozoruhodných jevů společných. Minimálně u nás jsou perfektně organizované, dobře financované (podia, ozvučení, propagace, někdy i doprava demonstrujících a velkoplošné obrazovky). Diví se snad někdo, proč se ptám, kdo že to pořádá a kdo že to financuje? Kapitalistická Evropa, do které jsme se tak prostoduše hrnuli, nás nyní zahrnuje socialismem v nejryzejší podobě. Pod hesly svobody nás o tu svobodu připravují. Čekají nás snad další 50. léta, monstrprocesy a likvidace těch, co se odváží se ozvat proti? Myslím, že Mao se v hrobě musí smát tak nahlas, že to musí být slyšet ven.

Jiří Kobza, poslanec za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)