Kobza (SPD): Prolomení Benešových dekretů na obzoru aneb Cizí ruce v našich kapsách

22.11.2023 8:27 | Komentář

Nejvyšší představitel sudetských Němců a dlouholetý evropský poslanec Berndt Posselt kritizoval někdejšího českého prezidenta Miloše Zemana za to, že Izraeli navrhuje inspirovat se při řešení sporu s Palestinci odsunem sudetských Němců z Československa. Podle zprávy iDnes Posselt naopak poděkoval současnému českému prezidentovi Petru Pavlovi a českému premiérovi Petru Fialovi za jejich přístup.

Kobza (SPD): Prolomení Benešových dekretů na obzoru aneb Cizí ruce v našich kapsách
Foto: Hana Brožková
Popisek: Jiří Kobza

„Jsem nanejvýš vděčný, že smýšlejí evropsky a humanisticky,“ řekl představitel spolku, který už desítky let prosazuje zrušení Benešových dekretů, tedy odsunu těch sudetských Němců, kteří se ještě před válkou dobrovolně zřekli československého občanství a přijali občanství říšskoněmecké.

Oficiální odsud Němců (po „divoké“ fázi) proběhl na základě rozhodnutí Postupimské konference ze srpna 1945 (nešlo jen o odsun Němců z Československa, ale i z dalších zemí střední Evropy, především z Polska a Maďarska), přičemž podle slov historika Jindřicha Dejmka z Historického ústavu Akademie věd konečné rozhodnutí o samotném principu odsunu Němců v zásadě padlo už na konferenci spojeneckých mocností v Teheránu koncem roku 1943. Tlak na zrušení Benešových dekretů je zejména tlakem na zneplatnění zabavení německého majetku, dle dekretu o zestátnění majetku Němců, kolaborantů a zrádců.

Posseltovi soukmenovci, například někdejší evropský komisař pro rozšíření Unie Günter Verheugen, opakovaně navštěvoval Prahu ještě před naším vstupem do EU a podmiňoval naše přijetí revizí poválečného uspořádání, navrácení majetků (tehdy vyčísleného na cca 300 mld. Kč) a de facto anulací česko-německé deklarace z roku 1997, která prohlašovala záležitosti minulosti za uzavřené.

Exprezident Zeman svůj námět doplnil poněkud nešikovným vyjádřením: „„Neberu ohledy na civilní obyvatelstvo v Gaze, které beztak většinově podporuje Hamás.“ Jedna věc je „podporovat“, druhá věc je podílet se na teroristických akcích. Trochu to připomíná starší Zemanův výrok „Ne každý muslim je terorista, ale skoro každý terorista je muslim.“ V obou je přítomen prvek kolektivní viny, a ten je v demokracii neakceptovatelný. Kdo zná Miloše Zemana, ví, že k podobným „logickým zkratkám“ měl vždycky blízko. Stačí připomenout jeho prohlášení (po útoku na WTC), „S teroristy se nejedná, s teroristy se bojuje“. Jenže jedna věc je politická rétorika, která tu a tam zjednodušuje a trivializuje komplikovanější skutečnost, a druhá věc pak zcela vědomé lhaní, které předvádí Posselt. Podle něho prý úvahy o odsunu Palestinců z Gazy „uspokojují nacionalistické fantazie drobné části českého politického spektra“. To je totiž přímá, a ještě značně nehorázná a ahistorická analogizace událostí, které spolu v zásadě nesouvisejí.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

S kým bysme měli vést válku?

Když se tak připravujeme na válku a chcete posílit rozpočet na obranu, proti komu myslíte, že bude válka vedena? Rusko proti všem? Ač je podle mě Putin šílenec, podle mě vzhledem k tomu, že jaké má problémy na Ukrajině, nemyslím, že by útočil na někoho dalšího, navíc třeba my. Jsme přeci v NATO, a t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Šichtařová (Svobodní): Něčí názor se druhé straně nelíbil a chtěli jej zakázat

18:12 Šichtařová (Svobodní): Něčí názor se druhé straně nelíbil a chtěli jej zakázat

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k fámám o podpoře Azovu.