Kam nás pravděpodobná příští vláda povede ve směru (ne)bezpečnostním?

Bude (ne)mít odvahu zreformovat státní správu, odstranit desetitisíce zbytečných administrativních míst, zredukovat stát na nutné servisní minimum, jak o tom někteří z vítězů občas hovoří? To je sranda, jistě nebude.

Bude konečně dbát na ústavní Listinu základních práv a svobod, zejména její článek 17, který garantuje občanům získávat a šířit informace všemi způsoby a cestami, tedy jednoduše řečeno: chránit svobodu slova a nepřipustit cenzuru, i kdyby měla přicházet z nejvyšších bruselských míst? Dobrý vtip, že, vždy na tom stojí jejich moc!

Nic z toho nevíme, ale ze složení koalic můžeme usuzovat. Pravděpodobná budoucí vláda řeší pravost podpisu prezidenta republiky na dekretu svolávajícím příští Sněmovnu, jeho jídelníček na JIP oddělení ve vojenské nemocnici a žalmy, které si na svůj twitter píše hradní mluvčí. A v dojemné součinnosti s podobně založenými personami ze Senátu už připravují de facto státní převrat mající podobu aktivace článku 66 o odejmutí pravomocí hlavě státu. Přitom se zavírá Škodovka, krachují distributoři elektřiny, díky zdražení emisních povolenek EU se zdražuje se napříč sortimentem vše o desítky procent, takže obyvatelstvo je právem neklidné.

My však nevíme, co pravděpodobná příští vláda hodlá činit. Možná vůbec nic. Nejpravděpodobnější variantou je, že to netuší ani její členové. Bude hledět do Bruselu a čekat na tamního Godota.

Kvotismus

Můžeme celkem s jistotou předpokládat, a s politikou EU to úzce souvisí, že nás čeká trend směřující ke kvotaci kdečeho. Nejprve migrantů. Stávající premiér Babiš sice nebyl tak rázný jako ten maďarský a nestavěl na hranicích ploty (škoda, fakt by se hodily v nastávající migrační vlně), ale aspoň občas rétoricky pronesl. Třeba cosi o nepřijatelnosti toho, aby nám bruselské úřady diktovaly, kolik musíme přijmout afghánských tlumočníků, eritrejských architektů, syrských inženýrů, nigerijských kosmonautů atd., obložit je sociálními výhodami, kapesným vyšším než je průměrná mzda v ČR, zdarma lékařskou péčí, ubytováním, právním poradenstvím atd. Tak jak to je např. v dnešním Německu běžná praxe. Co můžeme čekat už nyní je, že pravděpodobná příští česká vláda sklapne kramfleky, postaví se do haptáku a bude z bruselských úst odezírat a přičinlivě plnit každý úkol.

Pán Bůh s námi.

Kvotace z oblasti migrace ale bude nepochybně uplatněna jako model pro řadu jiných oblastí života společnosti, jak už to známe ze zahraničí… Americké filmové produkce mají už dnes kvótami nařízeno procento etnicky, sexuálně či zdravotně odlišných pracovníků – počínaje herci, až po poslední klapku. Německé korporáty mají nařízeny kvóty pro podíl žen v nejvyšších managementech. Dokonce tamní CDU přijala usnesení, že do dvou let musí být ve vedení strany aspoň 50% žen. Lze důvodně předpokládat, že podobné zhovadilosti bude nadšeně realizovat i naše pravděpodobná příští vláda. Proč? Prostě proto, že je to snadnější, než pracovat a nějaké vlastenectví v ní budeme marně hledat.

Není, myslím, daleko doba, kdy na Barrandově natočí novou verzi Babičky Boženy Němcové s Eržikou Demeterovou či Dunovou v titulní roli. Následovat bude kvotační dekonstrukce Parlamentu: už se nebudou sestavovat kluby podle politických stran, nýbrž podle pohlaví. Tu muži, onde ženy, dále příslušníci LGBT komunity a všech ostatních asi 70 pohlaví. A nedosti na tom: Jaromír Jágr se bude muset oholit, dát si přidělat prsní implantáty a obléci si slušivou sukýnku, aby mu bylo dovoleno zůstat v čele kladenského hokeje, jinak neomluvitelně maskulinní organizace.