Kohoutek (ANO): Obdobná úprava v rámci našeho právního řádu je duplicitní a nadbytečná

15.06.2022 14:33 | Zprávy

Projev na 25. schůzi Poslanecké sněmovny 15. června 2022 k zákonu o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních

Kohoutek (ANO): Obdobná úprava v rámci našeho právního řádu je duplicitní a nadbytečná
Foto: notar-decin.cz
Popisek: Tomáš Kohoutek

Vážená paní předsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové,

já na rozdíl od mých předřečníků se domnívám, že se jedná o velice komplikovaný a významný text, a možná jsme o něm tady už v minulém období mluvili, ale samozřejmě máme tady sto nových poslanců, a myslím si, že je potřeba, aby se i oni seznámili poměrně obsáhleji s tím, že já jsem naším klubovým zpravodajem, takže vám si dovolím přednést svoji zpravodajskou zprávu k tomuto tisku.

Takže předložený návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, reaguje především na

1. Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech, takzvaně Eurojust a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, dále jen také nařízení o Eurojustu. Dále pak reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, které nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci.

Dále pak reaguje na přijetí dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 v části týkající se oblastí justiční spolupráce při zajištění a konfiskaci majetku a při předání osoby na základě zatýkacího rozkazu. Rovněž reaguje na rozsudek pátého senátu Soudního dvora EU ze dne 29. dubna 2021 ve věci C-665/20 PPU, z něhož vyplývá, že není v souladu s evropskými předpisy takové ustanovení právního řádu členského státu EU, které stanoví určitý důvod pro odmítnutí výkonu mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních jako obligatorní, pokud je tento důvod v příslušném právním aktu EU formulován jako fakultativní.

Rovněž tak reaguje na požadavky na sjednocení postupu v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a odstranění nedostatků zjištěných v rámci vyhodnocení dosavadní aplikace právní úpravy obsažené v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Návrh dále reaguje na zjištěné nedostatky související s touto problematikou, kdy jde zejména o nedostatky bránící poškozeným v efektivním využití peněžních prostředků pocházejících z majetkových trestních sankcí či o nedostatky spočívající v tom, že podle dnešní úpravy nelze pozastavit nakládání s propadlým nebo zabraným majetkem, třebaže ohledně rozhodnutí, na jehož základě se tento majetek stal vlastnictvím státu, je předmětem přezkumu v rámci mimořádných opravných prostředků.

Návrhem se rovněž provádí změny, jejichž účelem je sladění úpravy, tam, kde je to vhodné, jak vůči členským státům EU, tak vůči Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, tak i vůči ostatním cizím státům. Evropská jednotka pro soudní spolupráci, tedy Eurojust, byla zřízena rozhodnutím Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002, o zřízení evropské jednotky pro soudní spolupráci, tedy Eurojust, za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti. Tímto rozhodnutím byla zřízena instituce Unie s právní subjektivitou, která měla podporovat a zdokonalovat koordinaci a spolupráci příslušných justičních orgánů členských států, zejména v souvislosti se závažnou organizovanou trestnou činností.

Právní rámec Eurojustu byl následně změněn rozhodnutím Rady 2003/659/SVV a 2009/426/SVV. Po více než patnáctiletém fungování této agentury se s cílem využít veškerý její potenciál a rozšířit její působnost přistoupilo k přijetí komplexní úpravy, a to vzhledem k čl. 85 Smlouvy o fungování EU, v podobě jejího nařízení. Uvedené rozhodnutí Rady 2002/187/SVV tak s účinností od 12. prosince 2019 nahradilo nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře EU pro justiční spolupráci v trestních věcech, tedy Eurojust, a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Premiér Fiala: V týmu předsedy Evroské rady bude mít zastoupení i Česká republika

11:17 Premiér Fiala: V týmu předsedy Evroské rady bude mít zastoupení i Česká republika

Předseda vlády Petr Fiala se ve čtvrtek 21. listopadu 2024 v Praze setkal se zvoleným předsedou Evro…