Jednou z klíčových kompetencí samosprávných krajů je správa a řízení regionálního zdravotnictví. Způsob jeho nastavení představuje velmi nešťastné řešení, a to už od samotného vytvoření současné podoby krajské samosprávy. Kraje mají vysokou zodpovědnost a spoustu povinností, ale minimum prostředků a nástrojů k tomu, aby zdravotnictví ve svých regionech mohli skutečně a suverénně spravovat podle představ a přání občanů a politických reprezentací kraje.

Čtrnáct krajských státečků? Ale jděte

Obecně platí, že celé české zdravotnictví je rozsáhlý, velmi složitý a nesmírně nákladný systém, který je do velké míry také málo transparentní. To platí dvojnásob i v případě krajských nemocnic, které často končí své hospodaření v hlubokých ztrátách, kdy se vyrovnané hospodaření udržuje mnohdy pouze prostřednictvím dotací z veřejných (krajských) rozpočtů. V tomto ohledu tvoří v poslední době Pardubický kraj částečně výjimku, která ovšem nemusí mít, vzhledem k predikci ekonomického vývoje a růstu cen zdravotnické péče, dlouhého trvání. Vzhledem k uvedeným skutečnostem hledáme dlouhodobá a stabilní řešení. Je problematické, aby i v budoucnu existovalo čtrnáct odlišných krajských zdravotnických mikrosystémů, které vycházejí z různě konstruovaného politického vedení krajů. Zdravotnictví ve všech odvětvích musí být dostupné na stejně kvalitní úrovni všem občanům našeho státu!

Rozchváceno je už dost

Pardubická organizace politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) odmítá z výše uvedených důvodů absolutně privatizaci jakýchkoli krajských zdravotnických zařízení. Naopak, v našich krajských nemocnicích chceme zvýšit zejména počty ordinací praktických a zubních lékařů pro dospělé i děti. Posílena by měla být rovněž kapacita a dostupnost nepřetržité pohotovostní (i stomatologické) péče pro dospělé i děti, a to ve všech okresech Pardubického kraje. U této péče, jelikož je jednoznačně předmětem prioritního veřejného zájmu, je představitelné i možné její částečné (do)financování z prostředků kraje.

Víme, jak přitáhnout absolventy

Asi největším problémem pardubického zdravotnictví je nedostatečný (a stále klesající) počet lékařů, zejména v některých profesních specializacích. K tomu v poslední době přistupuje i alarmující nedostatek nelékařského personálu, zejména zdravotních sester. Krajská samospráva proto musí motivovat lékaře, zejména mladé absolventy, aby přicházeli pracovat či zřizovat si své ordinace právě do Pardubického kraje. Kromě mzdových nástrojů či zajištění bydlení zejména by jim kraj měl vyjít vstříc tím, že jim například poskytne za výhodných podmínek pronájem ordinace v některé nemovitosti ve vlastnictví kraje – i třeba v kombinaci s dohodou o odsloužení určitého penza hodin v rámci pohotovosti.