Jednou z klíčových kompetencí samosprávných krajů je správa a řízení regionálního zdravotnictví. Způsob jeho nastavení představuje velmi nešťastné řešení, a to už od samotného vytvoření současné podoby krajské samosprávy. Kraje mají vysokou zodpovědnost a spoustu povinností, ale minimum prostředků a nástrojů k tomu, aby zdravotnictví ve svých regionech mohli skutečně a suverénně spravovat podle představ a přání občanů a politických reprezentací kraje.

Čtrnáct krajských státečků? Ale jděte

Obecně platí, že celé české zdravotnictví je rozsáhlý, velmi složitý a nesmírně nákladný systém, který je do velké míry také málo transparentní. To platí dvojnásob i v případě krajských nemocnic, které často končí své hospodaření v hlubokých ztrátách, kdy se vyrovnané hospodaření udržuje mnohdy pouze prostřednictvím dotací z veřejných (krajských) rozpočtů. V tomto ohledu tvoří v poslední době Pardubický kraj částečně výjimku, která ovšem nemusí mít, vzhledem k predikci ekonomického vývoje a růstu cen zdravotnické péče, dlouhého trvání. Vzhledem k uvedeným skutečnostem hledáme dlouhodobá a stabilní řešení. Je problematické, aby i v budoucnu existovalo čtrnáct odlišných krajských zdravotnických mikrosystémů, které vycházejí z různě konstruovaného politického vedení krajů. Zdravotnictví ve všech odvětvích musí být dostupné na stejně kvalitní úrovni všem občanům našeho státu!

Rozchváceno je už dost

Pardubická organizace politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) odmítá z výše uvedených důvodů absolutně privatizaci jakýchkoli krajských zdravotnických zařízení. Naopak, v našich krajských nemocnicích chceme zvýšit zejména počty ordinací praktických a zubních lékařů pro dospělé i děti. Posílena by měla být rovněž kapacita a dostupnost nepřetržité pohotovostní (i stomatologické) péče pro dospělé i děti, a to ve všech okresech Pardubického kraje. U této péče, jelikož je jednoznačně předmětem prioritního veřejného zájmu, je představitelné i možné její částečné (do)financování z prostředků kraje.

Víme, jak přitáhnout absolventy

Asi největším problémem pardubického zdravotnictví je nedostatečný (a stále klesající) počet lékařů, zejména v některých profesních specializacích. K tomu v poslední době přistupuje i alarmující nedostatek nelékařského personálu, zejména zdravotních sester. Krajská samospráva proto musí motivovat lékaře, zejména mladé absolventy, aby přicházeli pracovat či zřizovat si své ordinace právě do Pardubického kraje. Kromě mzdových nástrojů či zajištění bydlení zejména by jim kraj měl vyjít vstříc tím, že jim například poskytne za výhodných podmínek pronájem ordinace v některé nemovitosti ve vlastnictví kraje – i třeba v kombinaci s dohodou o odsloužení určitého penza hodin v rámci pohotovosti.

Co takhle vrátit vlasti dluh?

Z dlouhodobého hlediska jsou však v oblasti zdravotnictví nezbytné i změny na centrální úrovni. Především proto, platí, že celý zdravotnický resort je v Česku dlouhodobě podfinancovaný, jeho podíl na hrubém domácím produktu činí 7,1 %, což je výrazně pod průměrem EU. Dříve či později budeme stát před následujícím dilematem: Buď snížíme občanům úroveň a dostupnost poskytované zdravotní péče, anebo do zdravotnictví nasměrujeme významně více finančních prostředků z veřejných rozpočtů. V žádném případě nemůžeme tuto věc nechat pouze na samotných krajích. Dopustili bychom se neodpustitelného hazardu. V rámci celé České republiky je deficit krajských lékařů ve svém součtu již na hranici jednoho tisíce neobsazených míst. Hned po promoci odchází pětina lékařů-absolventů pracovat do zahraničí, kde mají až čtyřnásobně vyšší nástupní plat. Část absolventů jde také ihned pracovat mimo vystudovaný obor. Vystudování lékařské fakulty dlouhodobě patří k těm finančně nejvíce náročným. Proto by například přicházelo v úvahu smluvně zavázat čerstvé absolventy na určitý počet let práce pro zemi, která jim toto vzdělání (z daní jejich spoluobčanů) umožnila. Mohlo by se tak stát v krajských zdravotnických zařízeních.

Co mohou udělat krajské samosprávy?

Prioritou by měl být růst platů lékařů i dalšího zdravotnického personálu, ale v druhém plánu i sjednocení způsobu odměňování zaměstnanců všech nemocnic, které mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Cílem je, aby nedocházelo k „přetahování“ zaměstnanců mezi krajskými a ostatními nemocnicemi. Medikům a čerstvým absolventům mohou kraje nabízet i jednorázovou finanční výpomoc či startovací bydlení hrazené krajem za závazek, že v daném regionu zůstanou po určitou dobu pracovat. Z hlediska zdravotního stavu a prognózy demografického vývoje je, Pardubický kraj nevyjímaje, důležitým hlediskem fakt, že naše populace stárne. Vytváří se tak tlak na zvyšování kapacit zdravotní péče speciálně v určitých typech oborů a to jak z hlediska vyššího počtu obyvatel, tak z titulu měnící se věkové struktury. Velkou výzvou pro náš kraj je i stárnutí populace lékařů, a to především v oborech primární péče: praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost a praktických zubních lékařů. Kraj proto bude muset aktivně sledovat složení a vývoj sítě primární péče a maximálně podporovat vzdělávání (i rekvalifikaci) lékařů a iniciovat příchod nových lékařů těchto specializací na území kraje. Tento problém bude nutné řešit v těsné spolupráci se zdravotními pojišťovnami. Kraj se dále také musí zasadit o zajištění maximální dostupnosti našich nemocnic jak hromadnou dopravou, tak i automobilovou dopravou. Zároveň musí být zajištěny dostatečné parkovací plochy kolem nemocnic.

Přijďte v říjnu

Výzev a úkolů, kterým čelí pardubické krajské zdravotnictví, není rozhodně málo. Naopak. My v SPD jsme k jejich řešení připraveni. Jsme si samozřejmě vědomi skutečnosti, že mnoho z nich bude nutné koordinovat i na celostátní politické legislativní a exekutivní úrovni. S tímto vědomím jdeme i do říjnových krajských voleb. V zájmu občanů, kraje i státu.