Návrh nového systému počítá s povinným volebním prahem ve výši nejméně 3,5 % pro větší evropské státy s 60 a více mandáty. To podle Pirátů ale povede k likvidaci menších stran. Miliony hlasů evropských občanů tak podle nich propadnou a systém nahraje velkým etablovaným stranám.

„Reforma volebního zákona je zatím velkým zklamáním. Evropa potřebuje více politických myšlenek, ne méně. Bylo by mnohem přínosnější, kdyby se reforma důkladně věnovala spíše skutečně propracovanému systému celoevropských kandidátních listin, který by umožnil občanům volit i politiky napříč Evropou. Ovšem i v tomto reforma kulhá na obě nohy,” komentuje návrh europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.

„Údajné obavy z fragmentarizace parlamentu jsou liché, protože Evropský parlament funguje jinak než ty národní – nepotřebuje například stabilní většinu. Pokus prodat tento záměr jako součást transnacionálního balíčku by nás neměl zmást: zákon by se beztak dotkl jen Německa a Španělska. Je to primárně snaha velkých stran využít evropské právo k získání nedemokratické výhody, a naopak znevýhodnit menší subjekty,“ dodává europoslankyně Markéta Gregorová.

S Gregorovou souhlasí také europoslanec Mikuláš Peksa. „Navržená reforma přináší výhody především tradičním stranám, které díky svému vlivu ve velkých státech posílí na úkor menších stran. Piráti odmítají a vždy odmítali kvóra pro vstup do parlamentu a podobné praktiky, které brání zapojení férovému a demokratickému zapojení občanů do politiky skrze volby," připomíná Peksa.

Přestože Piráti prosazují rovné zastoupení v politice nejenom žen ale i například mladých politiků či zástupců minorit, tvrdé zipové kvóty na kandidátních listinách náhle ve všech zemích nejsou podle nich řešení.