Polsko v roce 2006 zásadním způsobem změnilo legislativu ve vztahu k liniovým dopravním stavbám, zejména k výkupu potřebných pozemků. Právě majetkové spory jsou jedním ze zásadních problémů, které blokují přípravy silnic, dálnic a železnic v Česku.
Polsko udělalo v poslední dekádě mimořádný pokrok v tempu výstavby dopravní infrastruktury. „S polským ministrem Adamczykem jsme jednali o jejich liniovém zákonu. Naši severní sousedé nám jsou často kladeni za vzor, protože staví opravdu rychlým tempem. Rozdíl námi a Polskem je v tom, že Poláci mají zákonem stanoveno, že když liniová stavba získá stavební povolení, tak stát ve stejném momentu získá také práva k potřebným pozemkům. V praxi to znamená, že výstavba může začít prakticky okamžitě. Výkupy a finanční vyrovnání s majiteli se řeší až následně a stavba není tímto ovlivněna,“ říká předseda sněmovního podvýboru Martin Kolovratník.
Jedním z důvodů společné schůzky byl plánovaný termín dokončení dálnice D11. „Dálnice mezi Hradcem Králové a Jaroměří je již ve výstavbě. Směrem k hranicím nám ale zbývá dokončit úseky o celkové přibližné délce 41 kilometrů. Tento úsek bude kvůli problémům s výkupy pozemků dokončen nejdříve v roce 2026. Polská strana ale dokončí navazující úsek dálnice již mezi lety 2023–2024 a vznikne zde dopravní problém,“ varuje pardubický poslanec Martin Kolovratník.
Poslanecká sněmovna právě v těchto dnech jedná o novele zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. „Novelu zákona jsme tento týden projednávali na hospodářském výboru. Právě zde probíhají odborné práce a oponentura k jednotlivým návrhům. Jsem přesvědčený, že současná podoba návrhu novely zasahuje zbytečně do mnoha oblastí a přitom neřeší to podstatné,“ říká pardubický poslanec Martin Kolovratník a dodává: „Společně s ministrem dopravy Karlem Havlíčkem jsme se dohodli, že v Poslanecké sněmovně ustanovím pracovní skupinu napříč politickým spektrem a v rámci ní budeme hledat způsoby urychlení výstavby po vzoru Polska. Ministr Havlíček mě informoval, že zároveň ustaví interní pracovní tým na Ministerstvu dopravy.“
Novela zákona o urychlení výstavby dopravního zákona z roku 2018 zavedla sice nový institut mezitímního rozhodnutí (tzv. předběžnou držbu), nicméně její využití je svázáno pouze s vybranými stavbami. Navíc ji lze využít pouze za určitých podmínek. „Jsem přesvědčený, že bychom měli být více ambiciózní a mezitímní rozhodnutí aplikovat minimálně na vybrané klíčové stavby, jako jsou všechny dálniční stavby nebo projekty vysokorychlostních tratí. Pokud se nám podaří přesvědčit i opoziční poslance a změna projde úspěšně legislativním procesem, bude to znamenat opravdovou revoluci pro dopravu v České republice,“ uzavírá pardubický poslanec Martin Kolovratník.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV