Stratégové Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) tam představili záměr na vybudování třech pilotních úseků, na kterých bude možné zahájit provoz v řádu několika let. Impulsem pro tento inovativní přístup byla nejen poptávka po rychlých vlacích, ale především současná nedostatečná kapacita stávajících železničních koridorů.

V souvislosti se začátkem výstavby vysokorychlostních tratí v České republice bývá nejčastěji zmiňována trať z Prahy do Drážďan. Na té již probíhají projekční práce a celý proces urychluje i aktivní podpora ze strany Německa. Nemusíme však čekat na Německo – první úseky pro rychlost 350 km/h jsme schopni postavit sami na našem území už za pár roků. S ředitelem strategie SŽDC Radkem Čechem jsme při pohledu na mapu české železniční sítě vytipovali tři izolované úseky na nejvytíženějších hlavních koridorech. Konkrétně se jedná o úseky z Běchovic do Poříčan, z Brna do Břeclavi a z Přerova do Ostravy.

Z pohledu dopravců by bylo nejlepší na těchto místech přidat třetí nebo čtvrtou kolej, to však vzhledem k trasování a blízkému okolí stávajících tratí již není možné. Navržené úseky proto povedou novou trasou, která již má územní ochranu a nachází se mimo stávající koridory. V první fázi budou sloužit jako „kapacitní, vysokorychlostní obchvat“ a teprve do budoucna by byly zapojeny do ucelené sítě rychlých spojení. I kdyby se nakonec tratě pro rychlovlaky nestavěly v celé trase, tak problém chybějících kolejí vyřeší velmi rychle. Například mezi Běchovicemi a Poříčany už dnes dochází k velkému zahuštění kvůli silné regionální a příměstské dopravě, která jde proti požadavkům nákladních dopravců.

SŽDC k výstavbě přistupuje velmi racionálně. Snaží se co nejdříve vyřešit problém s nedostatečnou kapacitou, současně však tyto izolované úseky chystá jako budoucí součást sítě rychlých spojení. Rozdíl v nákladech na výstavbu vysokorychlostních tratí oproti konvenčním je v těchto případech minimální, a to i díky tomu, že se jedná o úseky v rovinatém terénu. Po kladném vyjádření Ministerstva dopravy zahájí SŽDC okamžitě projekční práce – stavba zmíněných třech úseků tak může začít nejpozději do roku 2023.

Tento inovativní přístup SŽDC však není jediným krokem, který přibližuje rychlá spojení do blízké budoucnosti. Další kroky má v rukou Poslanecká sněmovna. Ta aktuálně projednává novelu zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Poslanecká novela přináší dramatické zlepšení přípravy staveb – sjednocuje územní řízení, zavádí povinnost strpět průzkumy a hlavně zavádí institut tzv. předběžné držby. Jedná se o zásadní změnu. Dokončené majetkoprávní vypořádání nebude již nutnou podmínkou pro podání žádosti ke stavebnímu povolení. Jestliže se nepodaří od majitele vykoupit pozemek a nastane fáze vyvlastňování, investor díky tomuto nástroji nebude muset čekat na výsledek vyvlastňovacího řízení a bude smět zahájit práce na dotčených pozemcích. A právě tento institut se bude vztahovat i na zmiňované úseky.

O finální verzi novely zákona 416/2009 bude Hospodářský výbor rozhodovat v úterý 24.4. a na plénu Sněmovny by předloha měla být hlasována během květnové schůze. Veškeré dění kolem vysokorychlostních tratí tak lze dát do souvislosti s nedávnou „Železniční konferencí Pardubice 2018“ a s jejími závěry:

• SŽDC přináší nový návrh na okamžitou výstavbu třech izolovaných pilotních úseků
• Poslanecká sněmovna aktuálně dokončuje průlomovou novelu zákona 416/2009 o urychlení výstavby
• V Pardubicích bylo podepsáno memorandum mezi MD a Evropskou investiční bankou na financování infrastruktury ve výši 100 MLD Kč během následujících pěti let

Převzato z profilu.