Dobrý večer. Ona jsou občas ta zpoždění v dopravě, tak jsem se symbolicky také mírně zpozdil. Ale omlouvám se, nechtěl jsem to zlehčovat. Hned se pustím do svého vystoupení a děkuji, pane předsedající, za slovo. 

Říká se to nejlepší na konec. To možná bude ještě jedno zlehčení tématu ode mě. Ale já bohužel to, co vám chci říct - vím, že už je to dlouhé, ale prosím vás, abyste mi tu pozornost věnovali - trochu vnímám jako to nejhorší nakonec. Protože už když jsme se věnovali státnímu rozpočtu - a v případě, o kterém teď chci mluvit a kterému jsme se tady věnovali, na rozpočtu rezortu dopravy a Státního fondu dopravní infrastruktury letos v březnu - tak už v tom srovnání jednotlivých rezortů právě doprava přicházela o nejvíc. Bylo to plus minus o deset procent celkového rozpočtu proti tomu návrhu, který byl na letošek připraven ještě předchozí vládou.

Možná si tu debatu pamatujete někteří z vás. Já jsem se v ní obracel právě na pana ministra Martina Kupku i na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru a apeloval jsem na to, že Zbyněk Stanjura historicky byl i ministrem dopravy a ten rezort dobře zná a nevěděl jsem, proč mu tolik ubírá. To, co bych rád okomentoval, jsou tedy ty komparace nebo ty návrhy, s kterými vy dnes v té novele přicházíte. Já jsem si dal do krásného srovnání ta čísla s tím, co jsem právě navrhoval, s čím jsme tu argumentovali v březnu při schvalování té současné podoby státního rozpočtu 10. března 2003.

První z mých pozměňovacích návrhů, který byl bez mrknutí oka, jako vlastně všechny, zamítnut v tom březnu, bylo navýšení rozpočtu té státní dotace, přesně Ostatní dotace, pro Státní fond dopravní infrastruktury o tři miliardy korun navíc. Vy jste to zamítli, dnes se státnímu fondu přidává 5,8 miliardy. Tak to je zajímavé a je to, nezlobte se na mě, kolegyně, kolegové, je to přesně v tom duchu, který tady vám a občanům České republiky říkáme a trpělivě opakujeme den co den, týden co týden, od začátku tohoto volebního období.

Připomenu ilustračně odpuštění DPH na elektřinu v listopadu a prosinci loňského roku, krok tehdejší ministryně Aleny Schillerové, protiinflační. Krok, který pomohl lidem, byl tolik kritizovaný. Zbyněk Stanjura ho pak nechával prošetřovat. Dnes se k němu vracíme. Připomenu debatu o odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Opět Karel Havlíček ho zde x-krát navrhoval. Byl odmítnut, dnes se k němu vracíme.

Stejné je to i v dopravě. Návrh na zvýšení rozpočtu alespoň o ty tři miliardy korun. A to jsem ho bral tehdy jako velmi kompromisní, myslel jsem si, že by to mělo být mnohem více. Odmítli jste to. Pan ministr Kupka tehdy hovořil, používal ta slova o rozumném hospodaření, o nějaké uvážlivé rozumné míře a podívejme se, dnes už je skoro dvojnásobek.

Druhý návrh, který jsem tehdy přinesl a kde jsme bohužel s panem ministrem nenašli žádnou shodu, byla ta položka Ostatní výdaje spojená s dopravní politikou státu. Konkrétně a jednoduše rozpočet na slevy na jízdném. Opět Alena Schillerová a Karel Havlíček byli panem ministrem Kupkou kritizováni za to, že jsou špatnými hospodáři, že tu položku špatně narýsovali, že je tam málo. Já jsem v tom pozměňovacím rozpočtu navrhoval, ať přidáte na ty slevy plus 1,5 miliardy navýšení.

Upozorňoval jsem na to, že se mohou změnit ty dopravní výkony, že bude končit covid, lidí bude jezdit více. A že třeba i přestože ty slevy na jízdném snížíte - a to jsem také říkal a platí to dodnes, to je vaše politické rozhodnutí, s kterým nemusím souhlasit, ale vy ho můžete udělat - že ty slevy na jízdné, že na ně bude potřeba více. Podívejte se, můj návrh na 1,5 miliardy právě na tuto položku byl v březnu odmítnut, ale dnes se navyšuje o 1,7 miliardy. Dokonce ještě o něco více.

Takže jak říkám, ty argumenty tak, jak jsou zdůvodněny v tom materiálu, akceptuji, že jsou korektní. Říkáte, že snížení se projevuje až ve druhém pololetí, budou nabíhat postupně, rozšířili jste ty slevy i pro novou skupinu, pro invalidy třetího stupně, a tak dál a tak dál. Ale opakuji to, co vám dobíhá -

I já, pane předsedající, děkuji. Věřím, že tím získám třeba alespoň drobet pozornosti pana ministra financí Stanjury k dopravě, která věřím, že je dodnes jeho srdeční záležitostí. Takže tady se chci, kolegové i občané, vrátit jenom k tomu, jaká byla vaše argumentace. Je to naše politické rozhodnutí, takhle to chceme udělat, chceme být rozumnými hospodáři. A vidíte, že návrhy, které jsme vám v tom březnu dávali, teď se k nim vracíte, teď ty peníze do těch slev dáváte zpátky.

Druhý bod je to SFDI - Státní fond dopravní infrastruktury. Můj návrh v tom březnu byl - já ho dodnes považuji za kompromisní - přidejte alespoň, páni ministři, tři miliardy. Vy jste to odmítli, dnes přidáváte 5,8 miliardy. Téměř dvojnásobek. Když si tu částku rozanalyzuji na tři části, tak dvě z nich akceptuji a beru. Opět byly to kroky, které přišly až po tom březnu, vy na ně nějak reagujete. Je to 800 milionů na výkupy pozemků. To nemohu kritizovat. Pozemky se daří vykupovat. Koneckonců daří se to díky novele zákona 416, na které se našla shoda v tom minulém volebním období napříč politickým spektrem.

Dalších 500 milionů je na Ukrajinu. Opět rozumím tomu, nemohu k tomu být kritický. Ale ptám se, proč jste nenaslouchali tomu, abyste nechali alespoň ty tři miliardy. Proč vracíte ty peníze až v tuto chvíli do Státního fondu infrastruktury, který jste vlastně podsekli, který jste obrali minimálně o pět, možná šest, miliard a teď ho vlastně vracíte jakoby zpátky na nulu?

Totiž těch pět miliard, ta hlavní částka, která se teď vrací - to je ta třetí část - je kompenzace za výpadek daňových příjmů. Je to za prominutí záloh na silniční daň, úprava té silniční daně a tak dále a tak dále. Opět je to reakce na nějaké kroky, které jste prosadili. Některé z nich jsme i my tady ve Sněmovně podpořili. Ale vy de facto - a to je tady potřeba říct - vy ten rozpočet nenavyšujete, vy ho vracíte na tu původní ani ne nulu z března 2022. To považuji za ohromnou chybu a za ohromný nedostatek.

Opět mohu chápat, v jaké jste celkové bilanci. Ty debaty tady dneska už proběhly několikrát a nebudu s nimi zdržovat. Ale podle mně dostupných informací by ŘSD potřebovalo v ideální podobě na letošní rok, aby opravdu rozjelo a pokračovalo ve všech akcích, ale hlavně aby rozjelo ty nové, aby nezpomalilo tempo, alespoň tři miliardy korun.