Kolegyně, kolegové, i ode mě dobré odpoledne. Pokusím se k vám hovořit snad rozumně a relativně s chladnou hlavou, byť v té rozbouřené atmosféře to určitě nebude jednoduché v tuto chvíli, a je mi jasné i v té náladě, která zde ve Sněmovně panuje, vás v uvozovkách všech proti jednomu subjektu, proti hnutí ANO nebo proti nám, že to nebudu mít jednoduché. Ale věřím, že mé argumenty a i otázky, které budu klást, pochopíte a možná že se dočkám i vaší odpovědi na tuto moji řeč.

To, co ale chci říct na začátek, co jsem si teď do svého povídání přidal před tu svoji přípravu, je možná symbolická reakce na pana ministra Chvojku. A já to odlehčím, shodou okolností právě o něm a o mě nedávno v Mladé frontě DNES, resp. v regionálním vydání Mladé fronty vyšla zpráva související s plánovanými sněmovními volbami a byli jsme označeni za pravděpodobné lídry, za dva, kteří se jako lídři v té kampani budou chovat. Tak já se na to, pane kolego, velmi těším. A vidíte, jak je to o pocitech a o subjektivním vnímání.

Já tedy budu konkrétní. Vy jste tady konkrétně zmiňoval regionální vydání Mladé fronty v Pardubicích, v Pardubickém kraji, jak je pro vás jasné, komu je nakloněno. A já vám za sebe - vy osobně, prostřednictvím pana předsedajícího, a i mí kolegové víte, že tady ve Sněmovně se věnuji dopravě především a řešení dopravní problematiky, tak já osobně mám úplně jinou zkušenost a mohu ji ilustrovat. Když v Pardubickém kraji dáváme vědět, zveřejňujeme informaci o výstavbě ať obchvatu Chrudimi, dálnice D35 a dalších staveb, tak většina médií normálně reaguje, tu zprávu přijme, nějakým způsobem zpracuje, dá upřesňující dotaz, uvede reakci někoho dalšího. A naopak z mého pohledu objektivně - a vlastně subjektivně, uznávám to - z mého pohledu je nejhorší vztah právě s tou pardubickou Mladou frontou, kde dostat nějakou klasickou dobrou zprávu nebo dobrou informaci do toho vydání je velmi, velmi těžké. A já to chápu. Ti novináři se bojí právě toho, jak vy tady mluvíte a jak mluví ostatní, aby nebyli nařčeni nejenom veřejností, ale i svými profesními kolegy z toho, že hnutí ANO nějakým způsobem nadržují. Takže vidíte, tohle je o subjektivním pocitu nás dvou - poslance, dnes ministra z Pardubického kraje Jana Chvojky, a poslance Martina Kolovratníka také z Pardubického kraje.

A myslím si, že tohle by nemělo být předmětem dnešní debaty. Přeci, pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího se vší úctou doporučovat Andreji Babišovi, jestli má ze svěřeneckého fondu vyndat, vypustit nějaké médium, nebo nemá, to je asi to, co se tady snažil možná trochu emotivně vysvětlit kolega Chalupa. To prostě je zřejmě jeho věc a zřejmě ve volbách voliči to budou vědět, jestli ty noviny, média Andrej Babiš nadále vlastní, nebo nevlastní. Tak to je moje rychlá reakce na vaši inspiraci z našeho kraje.

Ale já bych se tu, kolegyně a kolegové, rád zeptal na dvě věci, resp. rád bych položil dvě otázky, a tím budu ilustrovat svoji argumentaci. My tady debatujeme, a je to podstatným obsahem dnešního sezení a hovoru, o uniklých nelegálních odposleších, o něčem, co bylo ukradeno, je nelegální. A já se ptám vás všech a ptám se i předřečníka pana ministra Chvojky, který je právníkem, a podle mého názoru velmi dobrým a zkušeným právníkem, já se vás ptám, jak je možné, že připustíme, že něco nelegálního, ukradeného se stalo předmětem jednání demokratického orgánu, že o tom vůbec mluvíme, že o tom připustíme diskuzi. A vím, že teď řeknete, že odvádím pozornost, že už se o tom hovořilo, ale já to, přátelé, vnímám jako velmi zásadní moment a bojím se ho. A budu to ilustrovat na jiném případu.

V lednu 2016, před více než rokem, uniklé e-maily pana premiéra Bohuslava Sobotky, stejným způsobem uniklé nelegální, ukradené e-maily. A já se vás chci opravdu zeptat ve vší slušnosti, prosím, v čem je rozdíl mezi lednem 2016 a mezi dneškem. V těch uniklých e-mailech, a budu konkrétní, před rokem informoval, je to tedy obsahem těch e-mailů, tehdejší předseda Rady Českého rozhlasu, tedy veřejnoprávního nezávislého média, tehdejší předseda Petr Šafařík premiéra a předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie kolegu Sklenáka o tom, jaké je dění v Českém rozhlase, jak to vypadá po odstoupení generálního ředitele, jaké jsou změny v radě Českého rozhlasu, jak vypadá plánovaná volba nového ředitele. A mohl bych ty e-maily citovat, když už jsme se k tomu dnes dostali:

"Dobrý den, prosím o diskrétnost. Jak bude zveřejněno později, co rada dostane notářský zápis, bude to trvat až několik dnů, já posílám už dnes." Další e-mail: "Dobrý den, s prosbou o diskrétnost posílám linky na základní informace o zatím jen diskrétně zvažovaném kandidátovi na prozatímního ředitele." A tak dále.

Přátelé, pardon, kolegové a kolegyně, veřejnoprávní médium, ne soukromé vlastněné někým, ale veřejnoprávní, placené z peněz nás všech, všech občanů České republiky! A předseda rady tohoto média informoval o dění premiéra České republiky.

13. ledna 2016 svolal můj kolega Martin Komárek mimořádný volební výbor na téma tohoto podezření. My jsme se chtěli ptát Rady Českého rozhlasu, my jsme je nechtěli odvolávat, ani grilovat, my jsme se chtěli pouze zeptat, jestli nám rada jako kolektivní devítičlenný orgán i přes toto údajné podezření v uniklých e-mailech může garantovat, že další dění v Českém rozhlase včetně volby generálního ředitele nebude nijak politicky ovlivněno. Na ten volební výbor 13. ledna se dostavili osobně kolegové ze sociální demokracie. Byli tam všichni. Jinak mí milí a vážení kolegové Honza Birke, u kterého mě mrzí tento spor, protože v dopravě se velmi často shodneme a v uvozovkách táhneme za jeden provaz, zmíněný pan ministr Jan Chvojka, Vítězslav Jandák, Vlasta Bohdalová. A vy jste, kolegové, tehdy velmi silně a velmi pádně argumentovali tím, že ty e-maily jsou ukradené a že by přeci volební výbor a Sněmovna neměly diskutovat o něčem, co je nelegální a co je ukradené, právě s poukázáním na tu nelegálnost. Podotknu pod čarou, pan Petr Šafařík je členem Rady Českého rozhlasu dodnes. A my jsme tehdy té vaší argumentaci rozuměli, nakonec jsme se shodli, ten výbor se neusnesl na svém programu a nejednal o té věci. A tím celá věc skončila, už se o té věci nikdy nediskutovalo právě proto, že ty ukradené e-maily byly nelegální.

A tak se vás, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího ptám a prosím o odpověď, já tomu nerozumím, v čem je rozdíl mezi lednem 2016 a těmito dny? Tím prosím neutíkám od toho obsahu, od vaší obavy a nechci se tomu teď věnovat, ale o tuhle odpověď vás moc prosím.

A druhá otázka, ta bude asi více nepříjemná. Všichni víme, že právě sociální demokracie má spoustu problémů ve svých rezortech, už to také bylo dnes zmiňováno a budu se opakovat: Ministerstvo školství - vyšetřování policie a vzetí do vazby, Kauza Beretta, falešné kompromitující materiály na právníka Karla Muzikáře, opět vyšetřování, zmíněné dluhy vůči advokátu Altnerovi, teď několik dnů čerstvé obžaloby a vyšetřování v kauze tunelování Mostecké uhelné společnosti. Konec konců i v mém zmiňovaném rodném Pardubickém kraji, a je to smutné, se několik sociálních demokratů mezi sebou pere a podávají na sebe trestní oznámení. A já se ptám, nepřipomíná nám to známý film Vrtěti psem? Skvělý film z roku 1997 s Dustinem Hoffmanem a Robertem de Nirem, film o tom, jak odvést pozornost, jak uměle vyrobit jiný problém. Připomenu, že v tomto filmu byla vymyšlena umělá válka proti Albánii. A já se ptám prostřednictvím pana předsedajícího, ptám se, asi bych to měl směřovat na pana premiéra Sobotku, není to dnešní sezení také trochu vrtěti psem? A když se paní kolegyně Černochová ptala nás členů hnutí ANO, jestli to všechno zvládáme, tak já se teď ptám zástupců opozice, pana předkladatele Petra Fialy, pana zpravodaje a spolupředkladatele Michala Kučery, vy jste, kolegové, opravdu ochotni naskočit na tuto hru, na toto lákadlo vrtěti psem?

Mě to překvapuje. Za sebe, a věřím, že i za své kolegy z ANO říkám, že vítáme debatu. Podávejme férové argumenty. Bavme se o věcech. Dejme usnesení, která budeme diskutovat. Ale nezlobte se na mě a nechci tím utíkat od problémů, které vidíte u Andreje Babiše, a které byste chtěli vyřešit. Ale myslím si, že toto je hon na jednoho obětního beránka. Na jednoho člověka, abychom možná zakryli velkou spoustu problémů jiných a dalších.

Za sebe a za své kolegy z hnutí ANO říkám, této hry my se účastnit nechceme. Děkuji za pozornost.