Její obnovení na předkrizovou úroveň nás bude stát minimálně stovky miliard korun a ani tato cifra nemusí být nutně konečná. Kolik přesně to bude, zodpoví spíše než následující měsíce až roky. Jisté je jen to, že Česko si bude muset sáhnout hluboko do své kapsy.

Pozitivní zprávou v tomto ohledu je skutečnost, že se můžeme spolehnout na evropské zdroje, kterých rozhodně nebude málo. Naopak, čeká nás rekordní období! Pro Českou republiku je v letech 2021-2027 vyčleněno 960 miliard korun z celkových přibližně 28 bilionů korun. Jedná o velký úspěch a skvělou práci ministerstva pro místní rozvoj pod vedením Kláry Dostálové.

Pokud se podíváme na objem finančních prostředků vzhledem k populaci jednotlivých členských států, zjistíme, že Česká republika patří mezi největší beneficienty. O jak velký skok se jedná, dokládá skutečnost, že v současném období můžeme čerpat pouze „jenom“ 620 miliard korun. Oproti předchozímu programovému období se jedná o více než poloviční nárůst objemu finančních prostředků.

Stojíme skutečně před ohromnou příležitostí, která bude mít zásadní vliv nejenom na ekonomický vývoj, ale potažmo také na život v Česku po několik dalších let. Nesmíme tuto šanci promarnit a měli bychom skutečně využít evropské peníze do poslední koruny! Klíčové však bude, aby peníze opravdu směřovaly tam, kde jsou potřeba.

Nepotřebujeme podporovat vznik školících center, ze kterých se za pár let stanou hotely a další podobné projekty. Potřebujeme, aby peníze šly do naší konkurenceschopnosti, nových technologií, inovací, robotizace a obecně do průmyslu 4.0. Nesmíme ale zapomenout ani na ochranu a péči o krajinu nebo na ochranu ovzduší.

Hlavní slovo v obnově ekonomiky zasažené koronavirem bude mít Národní plán obnovy, který spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu a ve kterém bude připraveno 182 miliard korun. Ohromnou výhodou je, že zde není podmínka národní finanční spoluúčasti. Platí pouze, že 70 procent z celkového objemu finančních prostředků musí být vyčerpáno do roku 2023.

Z části těchto peněz bude financována výstavba vysokorychlostních tratí nebo digitalizace státu. Jsem za to rád, protože jak digitalizace, tak i vysokorychlostní cestování je předpokladem budoucí konkurenceschopnosti.

Na evropské peníze „dosáhnou“ ale také samosprávy – obce a kraje. Potvrzují se tak má slova, která jsem už letos v létě říkal a za kterými si stále stojím. Ilustračními oblastmi, na které lze evropské peníze čerpat, jsou zdravotnictví nebo doprava. Například ve fondu REACT EU, ve kterém jsou připraveny dotace pro zdravotní sektor, je připraveno 27 miliard korun!

Martin Kolovratník