Dobrý den, dobré dopoledne, kolegyně kolegové.

Musím reagovat na tu debatu, přestřelku mezi panem ministrem Stanjurou a panem místopředsedou Karlem Havlíčkem, k té debatě o těch 30,7 miliardy. Já si to zatím nechám do svého vystoupení, které mám v řádné rozpravě, a na Karla Havlíčka navážu, protože ono opravdu my tam vidíme to, že nesedí to základní, co má být v každém účetnictví, má dáti - dal. Rozpočet SFDI a ten velký státní rozpočet. O tom ale budu mluvit za chvíli.

To, co chci povědět teď a co se mi v té argumentaci, prostřednictvím předsedajícího k panu ministru Stanjurovi, nelíbí. Ta rétorika: nejlepší obrana je útok a navážet se do toho střednědobého výhledu. Prosím, buďme k sobě korektní a férový. Model tvorby toho SDV - střednědobého výhledu - je přece stejný. Ne teď, že jsme ho zavedli my nebo naše vláda předchozí.

Pane ministře, ten už byl v dobách, kdy vy jste tím ministrem byl, někdy od roku 2010, 2011, 2012, 2013. Pořád se dělá stejně a to tak, že se do toho fondu, do toho plánu dají akce, které víme, že budou zasmluvněny, ty velké infrastrukturní projekty, ať jsou na jeden, na dva, na tři roky, to jste zmínil, to víme, a co se v tu chvíli zná, to se do toho střednědobého výhledu naplánuje.

Vy jste, pane ministře, seděl v dozorčí radě SFDI. Nikdy jste to nezpochybňovali, když jste tam byl za opozici, a teď je to najednou špatně? Teď jsme zjistili, že se ty střednědobé výhledy dělají špatně? To je přece nefér argumentace a není to pravda, co tady říkáte. Dělají se stále stejně, nic se na tom nezměnilo od doby, kdy vy jste byl tím ministrem. Tak prosím, nepoužívejte tuhle argumentaci jako obranu proti nám.

Děkuji.