Čísla sledovanosti, kterých dosahujeme na sociálních sítích i YouTube, jsou naprosto skvělá, z čehož mám velkou radost; méně už asi režimní novináři a vládní cenzoři. 

V Praze v uplynulém týdnu skutečně došlo k podpisu koaliční smlouvy, která ve vedení počítá opět i s neslavným hnutím STAN, jež se v minulém volebním období postaralo o největší korupční kauzu v novodobé historii hlavního města. Hned několik členů nového vedení města na vládním půdorysu SPOLU a Pirátostanu si však chce ponechat více politických funkcí. To se týká samotného primátora Svobody, který v téměř osmdesáti letech kromě šéfování Praze hodlá zvládat i práci poslance. Než přišel veřejný tlak, tak si chtěl ponechat i správní radu VZP a přednostu kliniky. Svoboda ale není zdaleka jediný, který si troufá na několik úvazků. Například jeho stranická kolegyně z ODS Alexandra Udženija, která se na magistrátu stala náměstkyní primátora pro oblast sociální politiky, chce zároveň zůstat také starostkou Prahy 2. Kvůli tomu se ale může dostávat do střetu zájmů v otázkách, kde bude třeba vážit zájem Prahy 2 a „velké“ Prahy. I další z náměstků, Jiří Pospíšil z TOP09, hodlá kombinovat práci na magistrátu se svým mandátem europoslance a bude tak oscilovat mezi křesly v Praze, Bruselu a Štrasburku. Mimochodem ten Jiří Pospíšil, který lhal o svých stycích s mafiány z Dozimetru, s nimiž měl dokonce trávit dovolenou. Každopádně z vlastní zkušenosti vím, kolik času zabírá práce europoslance a kolik energie jejímu výkonu člověk musí věnovat, pokud chce tuto práci, pro kterou byl voliči zvolen, zastávat opravdu svědomitě. Zároveň si umím představit, kolik agendy představuje pozice náměstka pro kulturu, kterou bude nově Jiří Pospíšil okupovat. Skloubit výkon těchto dvou funkcí je z jejich podstaty prakticky nemožné a už nyní je tedy jasné, že Pospíšil bude v jedné z nich své povinnosti zanedbávat. Kumulace funkcí se ale netýká jen Svobody, Udženije a Pospíšila. Nový radní Hroza z TOP09 je nyní také místostarostou a radním pro majetek a kulturu v největší pražské části Praze 4 a radní Klecanda ze STANu starostuje městské části Kolovraty. Nezávidím Pražanům, že se po 144 dnech konečně dočkali vedení města, jen aby se dozvěděli, že jim znova bude vládnout korupcí prohnilý STAN, spolu s lidmi, kteří vlastně o vedení města ani nemají zájem a Pražané jim nestojí za to, aby pro ně pracovali na plný úvazek. Nezvyklého množství kumulovaných funkcí si v souvislosti s novou pražskou koalicí všímá také politolog Lukáš Jelínek, který tvrdí následující: "Sám se divím tomu, jak si představují náměstci a radní, že budou své povinnosti zvládat. Není to jen otázka jejich duševních kapacit, ale vůbec fyzických možností a také toho, jak být na různých místech najednou. Přijde mi to zvláštní a nepoctivé k voličům." Výsledek nemůže dopadnout jinak než další stagnací hlavního města. SPOLU a Pirátostanu je ovšem jeho rozvoj lhostejný, hlavně že jsou rozdělená teplá místečka na další roky.

A jako by té nenažranosti u STANu nebylo dost, Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem chystá novelu zákona o obcích, která poslancům, senátorům či členům vlády, kteří jsou zároveň uvolněnými zastupiteli, zvýší odměnu za uvolněnou funkci z 0.4násobku na 0.6násobek. Zkrátka aby ke kumulování funkcí byli ještě víc motivováni. Tohle je představa výkonu veřejných funkcí v podání naší vlády? To jako vážně?

Když už jsme u těch geniálních vládních návrhů, další z nich snižuje plánovanou červnovou valorizaci důchodů pod zákonnou hranici. V situaci, kdy senioři počítají v boji s inflací každou korunu, hledá Marian Jurečka způsoby, jak jim dát méně peněz, než vládě nařizuje zákon! Podle zákonné valorizace měl průměrně důchod od června stoupnout o zhruba 1700 korun. Podle vládního návrhu změny zákona, kterou by měla do března projednat Sněmovna, ale „poroste“ v průměru jen o 750 korun. Poroste dávám do výrazných uvozovek, protože de facto reálná výše důchodu ve světle neskutečné inflace poklesne. Je zajímavé, že vláda v tomto smyslu nepostupuje třeba i vůči církvím, kterým se miliardy schválené v rámci tzv. církevních restitucích rovněž valorizují o inflaci. Aspoň vidíte, kdo je vládě přednější. Pětidemolice tak místo boje s inflací vyrazila do boje proti důchodcům a nejděsivější na tom je, že ji nyní nemá de facto kdo zastavit. Pokud tuhle asociální změnu valorizace důchodů vláda schválí, bude ji následně projednávat Poslanecká sněmovna, kde má pětikoalice většinu. Následně by ji mohl stopnout Senát, kde má ale nyní taktéž pětikoalice většinu. Případný prezidentův podpis pak už vyjde na Petra Pavla, který dle slov svého ekonomického experta s vládou v ekonomických otázkách souzní. A kdyby náhodou se věc dostala až k Ústavnímu soudu, tak tam brzy bude mít vládní koalice také většinu…A tak hezky nám to tady bude fungovat se všemi asociálními návrhy Fialovy vlády. 

Návrhy vlády, která nedodržuje vlastní sliby. Její předseda nám totiž ještě v roce 2021 tvrdil, jak je zákaz aut se spalovacími motory nepřijatelný, jen aby následně proti tomu vláda během předsednictví nic neudělala a europoslanci vládních TOP09 a Pirátů v Europarlamentu hlasovali za jejich zákaz a nepřímo tak zapříčinili propouštění, které v důsledku tohoto zákazu rozhodně nemine ani automobilky působící na území ČR. 

A teď jeden naprosto absurdní příběh. Náměstek bývalého ministra obrany Metnara, Lubomír Koudelka, který byl právě za minulé vlády podepsán pod nákupem pětkrát předražených kulometů MINIMI za miliardu (samozřejmě bez výběrového řízení), se nyní stal vrchním ředitelem sekce vyzbrojování a strategie na resortu, jemuž nyní šéfuje ministryně Černochová! Koudelka ještě před Vánoci 2021 podepsal smlouvu, která Ministerstvo obrany zavázala k nákupu 949 belgických kulometů skrze prostředníka, českou firmu CB SERVIS CENTRUM z Borku, ačkoliv Norsko ji přímo od belgického výrobce kupuje pětkrát levněji než Česká republika přes zprostředkovatele. Být povýšen za takový obchod je skutečně možné asi jen v české vládě...

A když už jsme se dotkli nového prezidenta Petra Pavla, který – ač sám šel do důchodu v 57 letech – souzní s plánem vlády na odchod do důchodu v 68, tedy s nejvyšším věkem v rámci celé EU, podle videa, jež koluje na internetu, vyrazil na levné nákupy do Polska. Na tom by nebylo nic špatného, pokud by sám nepodporoval vládu v tom, jak své vlastní občany nechává na pospas drahotě. 

Latinská Amerika obvykle nebývá středobodem zájmu našich médií, ale pojďme se podívat na to, co se tam aktuálně děje v souvislosti s dodávkami zbraní Ukrajině. Poté, co Spojené státy úspěšně přesvědčily státy střední a východní Evropy (s jednou výjimkou), aby poslaly své zbraně sovětské provenience Ukrajině, tak se o totéž pokusily v Latinské Americe. Nyní přicházejí odpovědi na její nabídku poskytnout těmto státům moderní americké zbraně výměnou za zaslání starší ruské výzbroje na Ukrajinu. Prezident Kolumbie Gustavo Petro nabídku odmítl s tím, že poskytnutí ruských zbraní Ukrajině by jen prodloužilo válku a „my nepodporujeme žádnou stranu. My jsme pro mír“, prohlásil. A co Brazílie? Nedávno zvolený levicový prezident Brazílie Lula da Silva jednoznačně upřesnil, že Brazílie nemá zájem poskytnout munici pro válku mezi Ruskem a Ukrajinou. „Brazílie je země míru. V této chvíli potřebujeme ty, kteří chtějí mír, což je termín, který zatím je používán jen vzácně“, řekl Lula.

Podobný názor zazněl také ze sousední Argentiny. „Argentina se nenechá zatáhnout do války“, sdělil mluvčí ministerstva obrany. „Není správné posílat zbraně do evropského konfliktu“. Chilský prezident Gabriel Boric, v jehož koaliční vládě zasedají i komunisté, pouze nabídl Kyjevu pomoc při odstraňování min. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard řekl Financial Timesům, že zbraně, které prodlouží válku, nemají podporu obyvatel Latinské Ameriky. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador zkritizoval kancléře Olafa Scholze za souhlas s poskytnutím tanků Leopard Ukrajině s tím, že Berlín to prosadil proti vůli většiny německých občanů pod „tlakem německých médií“. Mimochodem protiválečná petice, podobná jako je v ČR iniciativa Mír a spravedlnost, poslankyně a místopředsedkyně strany Die Linke Sahry Wagenknecht má již více než 660 000 signatářů.